4 Architektura a stavitelství egyptu
Cíle kapitoly
-
Dozvíte se o principu bazilikálního osvětlení
-
Na příkladu egyptských chrámů blíže pochopíte princip architrávové soustavy
-
Osvěžíte si stručnou historii Egyptu
-
Seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebním hmotami
-
Seznámíte se s charakteristickými znaky egyptského stavitelství
Rychlý náhled do kapitoly
V této kapitole je nejdůležitější vývoj náhrobních staveb, rozvíjení architrávové soustavy a vznik bazilikálního osvětlení.
čas potřebný ke studiu
Na tuto kapitolu si rezervujte dvě výukové hodiny.
klíčová slova
Architráv, bazilikální osvětlení, hypostyl, mastaba, naos, pyramida klasická, pyramida lomená, pyramida stupňovitá.4.1 Časová osa
Egypt od cca 5.000 let př.n.l. do 1.stol.před.nl. Horní Egypt , Dolní Egypt - údolí a delta řeky Nilu.:
-
Archaická doba cca od 5.000 do 2.850let př.n.l
-
Stará říše cca 2650 – 2190 let př.n.l.
-
Střední říše cca 2.000 – 1.750 let př.n.l.
-
Nová říše 1580 – poč.11.stol.př.n.l.
-
Saiská renesance 663 – 527 let př.n.l.
-
Pozdní doba 525 – 403 let př.n.l.
-
Helénistický Egypt 332 – 323 let př.n.l.
4.2 Historické souvislosti
Historické souvislosti jsou různé v různých částech země, ale obecně lze říct:
-
sjednocení Dolního a Horního Egypta a Období 1. a 2. dynastie (3200-2650 let před n.l.) - hl. město Thinis u Abydu. Nálezy nejstarších dochovaných hieroglyfů. Výstavba stupňovité pyramidy za vlády panovníka Džoséra.
-
období 3.-6.dynastie 2650-2190 let před n.l. - hlavní město Mennofer (Memfis), k tomu první přechodné období 2190-2000 let před n.l. Výstavba nejznámějších jehlancovitých pyramid v Gize, Sakkáře a Dahšúru. V první přechodném období došlo k úpadku staroegyptské říše díky bojům o moc.
-
11.-12.dynastie 2000-1750 let před n.l.- hlavní město Vessét (Théby), došlo k znovu sjednocení Egypta z důvodů obrany proti útokům hlavně Libyjců. Rozvoj obchodu s egejskou oblastí (např.Kréta) a Mezopotámií. V druhém přechodném období 1750-1580 let před n.l. krize Egypta, ztráta dobytých území a po vpádu Hyksósů se od Egypta oddělila Núbie.
-
18.-20.dynastie 1580-poč.11. stol. před n.l.- největší územní rozmach Egypta (až k řece Eufrat). Nové pohřebiště králů naproti Théb v tzv.“Údolí králů“ (Luxor, Jarmak, aj.). Uzavření míru s Chetity. k tomu třetí přechodné období 671-663 let před n.l.
-
26.dynastie 663-527 let před n.l.- hlavní město Sais
-
27.-30 dynastie s perskou okupací 525-403 let před n.l.
-
Alexander Makedonský egyptským faraónem 332-323 let před n.l., pak Ptolemaiovská dynastie 323-31 let před n.l., od 30 let před n.l. pod nadvládou Říma
4.3 Druhy staveb
4.3.1 Náhrobní stavby
nejdůležitější egyptské stavby, protože egypťané věřili v posmrtný život a koncipovali je jako obytné domy.
-
Mastaby
-
Stupňovité pyramidy
-
Lomené pyramidy
-
Klasické pyramidy
-
Hrobky tesané do skály
k zamyšlení
Dobře si všimněte postupného vývoje tvaru pyramid od mastaby až po klasickou!
4.3.2 Chrámové stavby
-
Svatyně symbol božského řádu světa. Naos (cella) - vlastní (temná)svatyně, za ní je malý sál se 4 sloupy a okolo místnosti. Hypostyl (sloupový sál) - vnitřní sloupy vyšší než vnitřní - bazilikální osvětlení. Sloupové nádvoří - největší a nejprosvětlenější prostor chrámu. Pylon - v průčelí dva bloky s portálem uprostřed. Alej sfing - součást procesní cesty.
k zamyšlení
Všimněte si zajímavé kompozice egyptského chrámu, kdy poutník nejdříve musí projít alejí sfing, pak přes pylon sloupovým nádvořím, sloupovým sálem (hypostyl) až do vlastní svatyně a kdy se prostory postupně zmenšují a ztemňují a navozuje se tak postupně tísnivější a posvátnější atmosféra.
4.3.3 Obytné stavby
-
Paláce
-
Městské domy
-
Dělnické domy (obsahoval předsíň, hlavní obytnou místnost, někdy ještě jednu menší obytnou místnost, kuchyni a sklep)
-
Vesnické domy
4.3.4 Opevnění
-
Pevnosti na hranicích země
4.3.5 Inženýrské stavby
-
Zavlažovací soustavy
-
Přehradní hráze
-
Průplavy
-
mosty
-
silnice
4.4 Charakteristické znaky
-
Monumentální kamenná architektura
-
Vznik architektonického slohu
-
Přepis organických stavebních hmot do kamene v detailech
-
Kupení hmot přidáváním (Džoserova pyramida)
-
Promyšlená kompozice chrámových staveb
-
Použití hypostylu a architrávové soustavy
-
Přežívání tvaru zdí (přechod z hliněné stavební hmoty na kamennou)
4.5 Stavební materiál
4.5.1 Dřevo
většinou z dřeva datlové palmy nebo sykomory trámy na konstrukci zdí i zastropení, dovážel se cedr a eben
4.5.2 Rákos
většinou na zastropení běžných staveb
4.5.3 Kámen
vápenec, pískovec, žula, čedič, křemenec, syenit. Opracovaný kámen na všechny významné stavby
4.5.4 Hlína
dusaná hlína, cihly sušené, pálené.
4.6 Konstrukce
4.6.1 Svislé nosné konstrukce
-
Zdivo – cihelná zeď s kombinací vrstev cihel na plocho a na ostro, kamenná zeď z hrubě přitesaných kvádrů a z opracovaných kvádrů kladených na sucho
-
Sloupy - trojdílnost sloupu - patka, dřík a hlavice s abakem. Protodórský sloup, sloup s uzavřenou lotosovou (papyrovou) hlavicí sloup s otevřenou lotosovou (papyrovou) hlavicí sloup s kompozitní hlavicí, sloup s Hathořinou hlavicí
-
Pilíře - pilíře monolitické, později zděné, čtvercového i obdélníkového průřezu
Důležité!
Důkladně seseznamte s principem egyptského sloupu! Zapamatujte si princip architrávové soustavy!
4.6.2 Vodorovné nosné konstrukce
-
Klenby – málo používány. Znali přečnělkové klenby (nepravé)
-
Stropy dřevěné – pro běžné stavby
-
Stropy rákosové – pro běžné stavby
-
Stropy kamenné – významné stavby - architrávová soustava a na ni kamenné desky
4.7 Teorie
-
Uplatňování geometrie (pravý úhel, kruhová geometrie) a náboženství (posmrtný život)
-
Stavební plány se složitými matematickými výpočty, kamenné a hliněné modely staveb
4.8 Urbanismus
Města byla opevněna zdí, komunikace se střetávaly ve středu měst, většinou pravoúhlá kompozice. Uvnitř měst byl palác panovníka, chrám, obytné domy.
4.9 Významné stavby (některé)
-
Džoserova pyramida v Sakkaře (jižně od Gizy). Postavil Imhotep (vezír a architekt) okolo 2680 př.n.l. – výška 60 m – mastaby na sobě (obr.e001)
- Menkaurevova, Raachefova a Chufewova pyramida na planině u Gizy – nejvyšší je Chufevova (146 m). Výška a sklon dokazují, že egypťané znali před 5.000 lety vztah mezi čtvercem a kružnicí vyjádřený pí (obr.e002)
- řez Menkauerovou pyramidou (obr.e003)
- řez faraónovou pohřební komorou – architrávový systém (obr.e005)
- chrám královny Hatšepsowet v Dér el-Bahrí, Architekt Senenmút, Thutmosis III (nástupce královny) dal chrám zbořit (obr.e006)
- chrám Ramesseum na levém břehu Nilu na západě Wesetu, Zasvěcený bohu Amónovi. Z hypostylu (sloupový sál) se zachovaly pouze portiky (otevřená sloupová předsíň) (obr.e007)
- chrám v Luxoru – nádvoří Amenhotepa III ohraničené dvěma řadami sloupů ve tvaru papyrusu (lotosového poupěte) (obr.e008)
- chrám v Luxoru – sloupořadí Amenhotepa III, Sloupy jsou vysoké cca 16 m, hlavice mají tvar rozvitého lotosu (obr.e009)
- Horův chrám v Eddu (237-57 př.n.l.). Pylón vytváří průčelí (dvě hory mezi kterými se každé ráno zjevoval bůh Hór (obr.e010)
- Horův chrám v Edfú Interiér chrámu (obr.e011)
samostatný úkol
-
Nakreslete si mastabu v pohledu, půdorysu i axonometrii.
-
Nakreslete si stupňovitou pyramidu v pohledu, půdorysu i axonometrii.
-
Nakreslete si lomenou pyramidu v pohledu, půdorysu i axonometrii.
-
Nakreslete si klasickou pyramidu v pohledu, půdorysu i axonometrii.
shrnutí kapitoly
Dozvěděli jste se o principu bazilikálního osvětlení na příkladu hypostylu, na příkladu egyptských chrámů jste pochopili princip architrávové soustavy, osvěžili jste si stručnou historii Egypta, seznámili jste se se stavebními konstrukcemi a stavebním hmotami a seznámili jste se s charakteristickými znaky egyptského stavitelství.
KRESBY A FOTOGRAFIE:
-
kresba autor
-
fotografie
www.umeni.euweb.cz , http://egypt.blog.cz , www.en.wikipedia.org, www.egypt.orbion.cz
**************
Vytisknout | Nahoru ^