3 Architektura a stavitelství mezopotámie

Cíle kapitoly

  1. Dozvíte se kde jsou kořeny klenební techniky

  2. Osvěžíte si stručnou historii Mezopotámie

  3. Seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebním hmotami

  4.   Seznámíte se s charakteristickými znaky mezopotámského stavitelství

Rychlý náhled do kapitoly

V této kapitole jsou nejdůležitější počátky klenební techniky – nepravá klenba lípaná a přečnělková a vliv mezopotámského stavitelství na stavitelství v Evropě.


čas potřebný ke studiu

Na tuto kapitolu si rezervujte jednu výukovou hodinu.


klíčová slova

Klenba lípaná, klenba nepravá, klenba přečnělková, Mezopotámie, substrukce, Zikkurat


3.1 Časová osa

Mezopotámie značí území rozkládající se v úrodném údolí mezi řekami Eufrat a Tigris, v oblasti dnešního Íránu a Iráku. Celkově zahrnuje období cca od 4.000 let př.n.l. do 6.stol. př.n.l. Mezopotámie zahrnuje velkou řadu kultur v dané oblasti:

  1. Sumerská kultura cca od 4.000 let př.n.l.

  2. Akkadská kultura cca 4.000 let př.n.l.

  3. Akkadsko-sumérský stát cca od 2.369 let př.n.l.

  4. Starobabylonská říše cca 1.800 let př.n.l.

  5. Asyrská říše 9. až 7. stol.př.n.l.

  6. Novobabylonská říše 7. až 6.stol.př.n.l.

3.2 Historické souvislosti

Architektura a stavitelství v tomto období neprodělávala zásadní změny. Městské státy (na jihu Erida, Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Umma, Nipur a na severu Akkad) byly již od cca 4.000 let př.n.l. monarchiemi. Z tohoto období také pochází první historicky doložená válka mezi městy Umma a Lagaš – boj o úrodnou zemi. V 3.200 let př.n.l. se objevuje obrázkové písmo. Sjednocení sumerských městských států (jižní část oblasti) se státem akkadským (severní část oblasti) ve stát Sargona I. (okolo 2.340 let př.n.l.). Starobabylonská říše byla prvním centralizovaným státem s centrální mocí vládce. Z té doby Chamurabiho zákoník (18.stol.př.n.l.). Klínové písmo na hliněných tabulkách.


3.3 Druhy staveb

3.3.1 Palácové

  • Panovnické paláce na substrukci (jakási vyvýšená terasa, která chránila palác před záplavami)

3.3.2 Chrámové

  • Svatyně odvozená od obytného domu

  • Zikkurrat

3.3.3 Městské stavby

  • Městské domy

  • Školy

  • Knihovny

  • Archivy

  • Zdravotnická zařízení

3.3.4 Opevnění

  • každé sídliště bylo opevněno, hradby byly většinou zděné, často byly zdvojené a často byly ukončeny cimbuřím někdy opatřeny podsebitím.

  • vodní příkopy

3.3.5 Inženýrské stavby

  • Akvadukty

  • kanály

  • čistička vody

  • mosty

  • silnice

3.3.6 Zahrady

  • Visuté zahrady Semiramis

3.4 Charakteristické znaky

  • Architektonické tvary jsou odvozeny z původních konstrukcí z rákosu a cihel (zeď a la redan)

  • Postupného zmenšování hmot (Zikkurrat)

  • Monumentalizace

  • Dispozice mezopotámského domu (tři základní části: vstup s předsíní, vnitřní dvůr, velká místnost otevřená do dvora - íván)

3.5 Stavební materiál

3.5.1 Dřevo

nedostatkový materiál (palma, cedr - dovážel se z oblasti dnešního Libanonu, cypřiš). Dřevo se používalo na překlady a stropy.


3.5.2 Rákos

používal se jako výztuž hliněných zdí (taková první „moniérka“).


3.5.3 Kámen

nedostatkový materiál, který se musel dovážet


3.5.4 Hlína

hlavní stavební materiál, převážně na slunci vypálená cihla, glazurovaná cihla u významných staveb, omítky


3.5.5 Asfalt

podklad vozovek, impregnace, místo malty na zdění


3.6 Konstrukce

3.6.1 Svislé nosné konstrukce

  • Zdivo – hlavně cihelná zeď nebo a la Redan (prototypem byly pilíře ze svazků rákosu mezi nimiž byly napjaty rákosové rohože)

  • Sloupy a pilíře – téměř se nepoužívaly

3.6.2 Vodorovné nosné konstrukce

  • Klenby nepravé – klenba lípaná (průběžné styčné spáry), přečnělková klenba

  • Dřevěné nosné trámy – na ně proutí a pak udusaná hlína

Důležité!

Pozor nepravá klenba je praotcem, či spíše „pramámou“ klenby pravé. Porovnejte lípanou klenbu s klenbou valenou!


3.7 Teorie

Neznámá


3.8 Urbanismus

Města i jednotlivé městské čtvrti byly obehnány hradbami. Pravoúhlá síť ulic s centrem, kde byl umístěn palác a svatyně. Součástí měst byla i městská zeleň (parky).


3.9 Významné stavby (některé)

  • Magasin – počátky klenební techniky. Nepravá (lípaná) klenba (šikmé průběžné spáry jsou styčné, nikoliv ložné (obr.m001)

obr.m001 obr.m001

  • Rekonstrukce části Babylónu (obr.m002)

obr.m002 obr.m002

  • Babylónská věž P.Brueghel st.(1563) (obr.m002a)

obr.m002a obr.m002a

obr.m002b obr.m002b

  • Zikkurat Choghzanbil (obr.m003)  

obr.m003 obr.m003


  • Chšajárchšáova (Xerxova) brána z propylají (Persepole, Persie – starověký Írán) (obr.m004)

obr.m004 obr.m004

  • Perský sloup neměl v té době obdobu – byl vyšší a štíhlejší než egyptský, měl zvoncovitou patku, dřík s více kanylami něž řecký a měl zoomorfní hlavici (obr.m005)

obr.m005 obr.m005

  • Darajavahušův palác v Persepole. Zachovalo se pouze kamenné ostění, protože stavba byla převážně z cihel sušených na slunci (obr.m006)

obr.m006 obr.m006

samostatný úkol

  • Nakreslete si lípanou klenbu v pohledu, půdorysu i axonometrii.

  • Najděte si vše o zikkuratu (literatura, internet) a nakreslete jeho schéma

  • Nakreslete si schéma přečnělkové klenby v pohledu.

shrnutí kapitoly

Dozvěděli jste se něco o kořenech klenební techniky v podobě nepravých kleneb, Osvěžili jste si stručnou historii Mezopotámie, Seznámili jste se se stavebními konstrukcemi a stavebním hmotami, Seznámili jste se s charakteristickými znaky mezopotámského stavitelství.


KRESBY A FOTOGRAFIE:

  • fotografie

www.levanta.cz/iran/f_persepol.htm , www.poutnik.cz , http://en.wikipedia.org

Vytisknout | Nahoru  ^