15 Architektura a stavitelství baroka

Cíle kapitoly

  • Dozvíte se o rozdílech dynamického a klasicizujícího baroka

  • Osvěžíte si stručnou historii baroka

  • Seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami

  • Seznámíte se s charakteristickými znaky stavitelství baroka

Rychlý náhled do kapitoly

V této kapitole je důležitý rozdílný vývoj baroka dynamického a klasicizujícího, přidržení se antických principů v architektuře, ale bez důrazu na lidské měřítko, nesoulad mezi vnitřním a vnějším architektonickým prostorem.



čas potřebný ke studiu

Na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny.


klíčová slova

Barokní gotika, česká placka, ilusivní, klasicizující, klenba pruská, klenba uzavřená, kostel, konkávní, konvexní, rokoko,


15.1 Časová osa

  • 16.století * vznik a vývoj v Itálii

  • od 1620 do 1780 * naše území

  • Navazuje na renesanci, ale postupně se odlišuje a tvarově se rozdělil do dvou základních směrů :

  • Klasicizující barok – přímé dědictví renesance, ale ztráta lidského měřítka, bez dynamických prvků

  • Dynamický (iluzivní nebo radikální) barok (okolo 1625 v Itálii) – prostory složitého půdorysného tvaru, střídání konvexních a konkávních ploch

  • Rokoko – závěrečná fáze baroka

15.2 Historické souvislosti

(nabubřelý, nemotorný = barocco z portugalštiny )

Rozdělení Evropy na katolickou (protireformační) a evangelickou (reformační, protestantskou). Toto rozdělení mělo i dopad na dělení na rozdělení baroka na dynamický a klasicizující. Vznik absolutistických států, velké válečné konflikty (např. třicetiletá válka 1618-1648), rozšiřování kolonií, apod.


15.3 Druhy staveb

15.3.1 Náboženské stavby

  • rekonstrukce původně got. chrámů

  • nové kostely¨

  • poutní kostely

  • boží muka

  • kapličky

  • fary

  • kláštery

  • mariánské (morové) sloupy

15.3.2 Obytné stavby

  • Zámky (dispozice se postupně mění v podkovovitou s čestným dvorem)

  • Paláce

  • obytný dům (buď na gotickém půdorysu – bohatě dekorované fasády nebo dům šířkový – mansardová střecha, jeden až dva rizality, jeden až dva portály)

  • vily

  • letohrádky

  • belvedery

15.3.3 Městské stavby

  • Radnice

  • divadla (kukátkové)

  • knihovny

  • školy

  • hvězdárny

  • nemocnice

15.3.4 Zahrady

  • řešena na osu zámku

  • průhledy na drobné doplňkové stavby

  • oblíbená sala terrena

15.4 Charakteristické znaky

15.4.1 Rané baroko

směs renesančních a barokních prvků


15.4.2 Vrcholné baroko

dynamika stavby i arch. prvků, složité půdorysy (zvláštním směrem je barokní gotika – konstrukce a materiály barokní + gotické arch. prvky – Santini)


15.4.3 Pozdní baroko

větší zdobnost fasád a interiérů – ROKOKO



  • STĚNA

    • stěnový nosný systém

  • KLENBA

    • především uzavřené klenby a klenby na složitých oválných půdorysech, s bohatou štukovou výzdobou, často opatřena malbami

  • OKNA

    • obdélníková nebo se zaobleným nadpražím

    • trojúhelníkové nebo segmentové frontony zdobenými suprafenestrami,

    • kázulové okno

    • oválné okno

  • PORTÁL

    • nejvýraznější prvek stavby, vývoj od renesančního portálu k portálu bez přísných architektonických forem, výtvarně pojednanou

    • ostění plastické,

    • často vrcholí nikou pro sochu

  • FASÁDA

    • plochá, často zdobená sgrafitem

    • omítané a monumentální

    • vysoký řád

    • osovost

    • plastické křivky říms (později i nelogicky přerušovány)

  • STŘECHY

    • mansardová (dle arch. Fracoise Mansarta 1598-1666)

    • na věžích zvonová nebo cibulová

  • INTERIÉR

    • štuky, plastičnost arch. článků

    • barevnost, použití zlaté barvy

    • umělé mramory

15.5 Stavební materiál

15.5.1 Dřevo

  • Krovy

  • zavěšené klenby

  • šindel

15.5.2 Kámen

  • lomový (základy)

  • kamenné desky (obklady a podlahy – mramor pravý i umělý, břidlice na krytinu střech )

15.5.3 Hlína

  • cihly pálené

  • dlaždice

  • prejzy

  • potrubí pro vodovod

  • prefabrikované hlavice pro pilastry

  • ozdobné vázy a plastiky

  • kachlová kamna

15.5.4 Omítka

  • interiér i exteriér

  • štuková

  • malovaná

15.5.5 Kovy

  • železo (kleštiny krovů, táhla kleneb, konstrukce říms, tepané mříže)

  • měď (střešní krytina)

15.5.6 Pomocné hmoty

zlato, stříbro, sádra, asfalt, rákosí, proutí, tkaniny, kůže, perleť, smalt, sklo ve větších rozměrech


15.6 Konstrukce

15.6.1 Svislé nosné konstrukce

  • ZDIVO – stěnový systém, omítané a obkládané

  • SLOUPY – tvořily s archivoltou arkády do nádvoří atria – postupně se přestaly používat

15.6.2 Vodorovné nosné konstrukce

  • KLENBY – většinou uzavřené, ale plošší renesančních

    • česká placka nízká

    • pruská klenba

    • klášterní klenba

    • necková klenba

    • zrcadlová klenba

    • valená klenba s pasy nebo bez nich, též s lunetami

    • kupole

    • dřevěné zavěšené klenby

  • STROPY PLOCHÉ – dřevěné nosné trámy

Důležité!

  • Pozorně nastudujte tvary barokních uzavřených kleneb !

15.6.3 Šikmé nosné konstrukce

  • Krovy

    • Hambálkové

    • Mansardové tvary

15.7 Teorie

  • NAVRHOVÁNÍ STAVEB z renesančních a antických zkušeností, stavební plány: půdorysy, řezy, pohledy, perspektivy, modely

  • Zdokonalení a rozvoj řemesel

  • Stavební inženýrství

  • Stavovské technické učiliště v Praze (1707)

15.8 Urbanismus

  • Městské kompozice s uplatněním dominant

  • Zapojení terénu do kompozice městských částí

  • Rozšiřování a prorážení nových ulic

15.9 Významné stavby (některé)

  • Palác Barberini v Římě (1625 -1633) – Carlo Maderna, od 1629 střední část stavěl Bernini (obr.ba001)

obr.ba001 obr.ba001

Santa Maria della Pace v Římě (1656-1667) na Piazza Navone – Pietro da Cortona (obr.ba002)

obr.ba002 obr.ba002

  • Kostely S.Maria in Montesanto (1678) a S.Maria dei Miracoli (1681) na Piazza del Popolo v Římě – Carlo Rainaldi a Carlo Fontana (obr.ba003)

obr.ba003 obr.ba003

  • Sant Andrea al Quirinale (1658-1678) – Gian Lorenzo Bernini a Domenico de´Rossi (obr.ba004, ba004a)

obr.ba004 obr.ba004

obr.ba004a obr.ba004a

Kostel Sant Agnese in Agone na náměstí Navona v Římě (od 1652) – práce započal G.Rainaldi v roce 1652 a od 1653 do 1657 Francesco Borromini (obr.ba005, ba 005a)

obr.ba005 obr.ba005

obr.ba005a obr.ba005a

k zamyšlení

Seznamte se blíže s tvorbou Francesca Borrominiho!


  • Náměstí sv. Petra v Římě (od 1656) – Gian Lorenzo Bernini (obr.ba006)

obr.ba006 obr.ba006

obr.ba006a obr.ba006a

obr.ba006b obr.ba006b

  • San Lorenzo v Turínu (1666-80) – Quarino Quarini (obr.ba007)

obr.ba007 obr.ba007

  • Palazzo Carignano v Turínu (od 1679) – Quarino Quarini (obr.ba008)

obr.ba008 obr.ba008

  • Superga u Turína (1717-31) – Filippo Juvara (obr.ba009)

obr.ba009 obr.ba009

  • Kostel St. Gervais – St. Protais v Paříži (od 1616-21) – Salomon de Brosse (obr.ba010, ba010a)

obr.ba010 obr.ba010

obr.ba010a obr.ba010a

  • Kostel Saint-Louis-des-Invalides v Paříži (1676-1708) – Libéral Bruant a Jules Hardouin Mansart (obr.ba011)

obr.ba011 obr.ba011

  • Chrám sv. Pavla v Londýně (1675-1710) – Christopher Wren,výška katedrály je 108 m (obr.ba012, ba012a, ba012b)

obr.ba012 obr.ba012

obr.ba012a obr.ba012a

obr.ba012b obr.ba012b

  • Valdštejnský palác v Praze (1623-1630) – Andreo Spezza (obr.ba013)

obr.ba013 obr.ba013

  • Černínský palác (1669-1672) – Francesco Caratti (obr.ba014)

obr.ba014 obr.ba014

  • Chrám sv. Mikuláše na Malé straně – K.I.Diezenhofer, K.Diezenhofer (obr.ba015)

obr.ba015 obr.ba015

obr.ba015a obr.ba015a

  • Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (1732-37) – K.I.Diezenhofer (obr.ba016)

obr.ba016 obr.ba016

obr.ba016a obr.ba016a

  • Kaple sv. Jana Nepomuckého v Zelené Hoře (1719-22) – Jan Blažej Santini Aichl (obr.ba017)

obr.ba017 obr.ba017

obr.ba017a obr.ba017a

obr.ba017b obr.ba017b

k zamyšlení

Seznamte se blíže s fenoménem Santiniho tvorby!


  • Karlskirche (kostel sv. Karla Boromejského) (1716-1725) – Johan Bernard Fischer von Erlach (obr.ba018)

obr.ba018 obr.ba018

obr.ba018a obr.ba018a

  • Velehrad – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje (raně barokní přestavba 1629-35, souč. stav přelom 17.-18.stol.) (obr.ba019, ba019a)

obr.ba019 obr.ba019

obr.ba019a obr.ba019a

  • Zámek Buchlovice (přelom 17.a 18.stol.) asi Carol Fontana – typ italské venkovské vily – ( obr.ba020, ba020a)

obr.ba020 obr.ba020

obr.ba020a obr.ba020a

samostatný úkol

  • Nakreslete si půdorys náměstí před chrámem sv. Petra v Římě!

  • Nakreslete si půdorys kaple sv. Jana Nepomuckého v Zelené Hoře!

  • Nakreslete si schémata typicky barokních kleneb!

  • Nakreslete si schémata barokních oken!

  • Nakreslete si typický barokní portál!


shrnutí kapitoly

Dozvěděli jste se o rozdílech dynamického a klasicizujícího baroka. Osvěžili jste si stručnou historii baroka. Seznámili jste se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami. Seznámili jste se s charakteristickými znaky stavitelství baroka


KRESBY A FOTOGRAFIE:

  • fotografie autor: ba005a, ba010, ba010a, ba012a, ba014, ba015a, ba016, ba019, ba 019a, ba020, ba020a

  • fotografie Kateřina Telnarová: ba012a, ba012b,

  • fotografie z volně přístupných zdrojů internetu

http://en.wikipedie.org , http://fr.wikipedie.org , http://de.wikipedie.org , http://chestofbook.com , http://romanes.com , http://architektur.relig.free.fr , www.pbase.com , www.eupedia.com , www.tesoridiroma.net , www.digifotomag.cz , www.romeartlover.it , www.hrady.cz

Vytisknout | Nahoru  ^