14 Architektura a stavitelství renesance

Cíle kapitoly

  • Dozvíte se o návratu lidského měřítka do renesanční architektury

  • Osvěžíte si stručnou historii renesance

  • Seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami

  • Seznámíte se s charakteristickými znaky stavitelství renesance

Rychlý náhled do kapitoly

V této kapitole je důležitý návrat k antickým principům architektury, tvorba staveb s lidským měřítkem, zásada uzavřeného a jasně definovaného vnitřního prostoru.


čas potřebný ke studiu

Na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny.


klíčová slova

Humanismus, česká renesance, kupole, klenba uzavřená, lidské měřítko, obroda,


14.1 Časová osa

  • 15. – 16.století * vznik a vývoj v Itálii

  • od 1492 do 1620 * naše území

14.2 Historické souvislosti

(obrození * nový rozkvět)

Obroda antického umění (Vasari poprvé použil pojem renesance ve slovním spojení „rinscita dell arte antica“), ve stavitelství linie horizontální, prostor architektonicky ohraničený s lidskými měřítky (mírou všech věcí je člověk), antická pravidla však nejsou dogma – individualismus, širší světonázor. Nastává období humanismu - filosoficko-etické stanovisko - ústřední místo přisuzováno člověku, jeho důstojnosti, blahu, jeho potřebám a zájmům

V renesančním humanismu byl proti křesťanskému asketismu a sebeodříkání zdůrazněn člověk jako plnokrevná bytost žijící všemi smysly; znovuzrození člověka z ducha antiky.

Silný rozvoj řemesel a vznik manufaktur, námořní objevy, rozšiřování mezinárodního obchodu a peněžnictví, vynález knihtisku. Rozkol mezi církví katolickou a protestantskou.

Střediskem rozvoje renesance se stává finančně mocná Florencie (po roce 1400), tam také byla Brunelleschim postavena první renesanční stavba Špitál neviňátek (Ospedale degli innocenti) v roce 1419.

První sloh, který se uplatnil v Americe


14.3 Druhy staveb

14.3.1 Náboženské stavby

  • chrámy (centrální i bazilikální)

  • kostely

  • oratoria

  • kaple

14.3.2 Obytné stavby

  • Zámky

  • paláce (přehledná dispozice, symetrické řešení)

  • obytný dům (na původní gotické parcelaci)

14.3.3 Městské stavby

  • Radnice

  • Masné krámy

14.3.4 Zahrady

  • plošný geometrický rozvrh

  • drobné doplňkové stavby

14.4 Charakteristické znaky

  • ANTICKÉ STAVEBNÍ ŘÁDY

  • ARKÁDOVÉ OCHOZY

  • STĚNA

    • stěnový nosný systém, horizontální členění, sokl, římsa,

    • omítky

  • KLENBA

    • hlavně uzavřené klenby

  • KUPOLE

    • Významný renesanční konstrukční prvek (Santa Maria del Fjore ve Florencii od Brunelleschiho – průměr cca 42 m – dvojité opláštění)

  • OKNA

    • Sdružená s rovným nadpražím

    • nadokenní římsa

    • profilované ostění a parapet

  • PORTÁL

    • nadpraží ve tvaru architrávu nebo archivolty (i kombinace)

    • po stranách pilastry

  • FASÁDA

    • plochá, často zdobená sgrafitem

    • přízemí často bosováno

    • výrazné štíty (volutové, obloučkové, „táborské“)

    • atiky (atikové patro)

    • Pojem „česká renesance“ – přestavba původně gotických domů

  • DETAILY

    • arkatura inspirována antickými řády

    • lunetové římsy

    • antické motivy na konzolách

    • balustrády

    • ornamenty (rollwerk, beschlagwerk, kartuš, feston, girlanda)

k zamyšlení

Zamyslete se nad příčinou vzniku „české renesance“ nad příklady náměstí v Telči a ve Slavonicích!


14.5 Stavební materiál

14.5.1 Dřevo

  • Krovy
  • trámové kazetové stropy
  • zavěšené klenby
  • pilotové základy
  • konzoly říms

14.5.2 Kámen

  • lomový (základy, smíšené zdivo)

  • opracovaný (stěny, pilíře, sloupy, klenby, konzoly)

  • kamenné obklady (bosované, schodiště, zábradlí)

  • leštěný kámen (vnitřní obklady, podlahy)

14.5.3 Hlína

  • cihly pálené (režné zdivo i v kombinaci s kamenným

  • zdivem na nárožích a ostěních)

  • tvárnice (klenby, římsy, konzoly, ostění)

  • pálená střešní taška

14.5.4 Omítka

  • interiér i exteriér

  • dvě až tři vrstvy různých barev(sgrafito)

14.5.5 Kovy

  • železo (kleštiny krovů, táhla kleneb, konstrukce říms, tepané mříže)

  • měď (střešní krytina)

14.5.6 Pomocné hmoty

zlato, stříbro, sádra, asfalt, rákosí, proutí, tkaniny, kůže, perleť, smalt, sklo


14.6 Konstrukce

14.6.1 Svislé nosné konstrukce

  • ZDIVO – stěnový systém, omítané a obkládané

    • SLOUPY – oddělovaly jednotlivé lodě nebo tvořily s archivoltou arkády do nádvoří atria

14.6.2 Vodorovné nosné konstrukce

  • KLENBY – většinou uzavřené:

    • KUPOLE

    • KUPOLE nad polygonem

    • KUPOLE melounová

    • VALENÁ klenba

    • VALENÁ klenba s lunetami

    • KLÁŠTERNÍ klenba

    • ČESKÁ klenba (česká placka)

    • NECKOVITÁ klenba

    • ZRCADLOVÁ klenba

    • ZAVĚŠENÁ klenba dřevěná

  • STROPY PLOCHÉ – dřevěné nosné trámy s kazetovými výplněmi

Důležité!

  • Pozorně prostudujte konstrukci Brunelleschiho kupole Dómu Santa Maria del Fiore ve Florencii !

14.7 Teorie

  • empirie, stavební plány : půdorysy, řezy, pohledy

  • Leon Battista Alberti (1404 – 1472) - Deset knih o architektuře

  • Giacomo Barozzi da Vignola (1507 – 1573) - Pravidla pěti řádů

  • Andrea Palladio (1508 – 1580) - Čtyři knihy o architektuře 

k zamyšlení

Seznamte se s obsahem knihy L.B.Albertiho!


14.8 Urbanismus

  • Centrální dispozice v ideích renesančních měst, znovuoživení římského pravoúhlého systému cardo a decumanus (město Palma Nuova z 1593, město Vitry-le-Francois)

  • Městský prostor byl chápán jako prostor vnitřní – viz Kapitolské náměstí v Římě od Michalangela nebo náměstí San Marco v Benátkách od Sasovina.

  • Opevnění měst již podle renesančních pravidel (S.Vauban)

  • Snaha o změnu původně gotického úzkého průčelí na šířkovou dispozici a tím změnit charakter uličních front. U „české renesance“ ponechání úzkých parcel, ale nahrazení gotických štítů renesančními (Telč, Slavonie, aj.)

  • V našich zemích se šíří teoretické práce Sebastiana Serlia a Vrademana de Vriese.

14.9 Významné stavby (některé)

  • Nalezinec ve Florencii („Špitál neviňátek“) – (1419-1424) – první renesanční stavba vůbec – Filippo Brunelleschi (*1377 +1446 ) (obr.re001)

obr.re001 obr.re001

  • Dóm Santa Maria del Fiore ve Florencii. Stavbu zahájil Arnoldi di Gambio 1296 na místě původního kostela Santa reparáty, v 1332 převzal práce Giott di Bonde – navrhl pouze samostatně stojící zvonici. Od roku 1357 převzal stavbu Francesco Talenti a stavbu výrazně změnil. Na realizaci kupole vyhrál konkurz Filippo Brunelleschi a v letech1420-1434 dvouplášťovou osmibokou kupoli postavil – zázrak stavební techniky (rozpětí 41,97 m). (obr.re002, re002a, re002b)

obr.re002 obr.re002

obr.re002a obr.re002a

obr.re002b obr.re002b

  • Kostel San Lorenzo ve Florencii (1421-1440), Filippo Brunelleschi (obr.re003)

obr.re003 obr.re003

obr.re003a obr.re003a

obr.re003b obr.re003b

  • Kostel San Spirito (1434-1482), Filippo Brunelleschi (obr.re004a, re004b)

obr.re004a obr.re004a

obr.re004b obr.re004b

  • Palác Medici-Riccardi ve Florencii(dokončen 1460), Filippo Brunelleschi – Michelozzo (obr.re005)

obr.re005 obr.re005

  • Tempio Malatestiano (San Francesco) v Rimini (cca1450), Leon Batista Alberti (*1404 + 1472) (obr.re006)

obr.re006 obr.re006

  • Palác Cancelleria v Římě (cca 1485), některý z žáků Albertiho (obr.re007, re007a)

obr.re007 obr.re007

obr.re007a obr.re007a

  • Kostel Santa Maria della Consolazione v Todi (poč.16.stol.), návrh Bramanta nebo Antonia di Sangallo, stavěl Cola di Mateuccio z Caparoly (obr.re008, re008a, re008b)

obrre008 obr.re008

obrre008a obr.re008a

obrre008b obr.re008b

  • Chrám Sv.Petra v Římě, Bramante (do 1514), Raffael, de Sangallo (do 1520), Michelangelo (1547-1564), Vignola (1564-1573), Maderna(1602-1629), Bernini(1629) – kupole od Michelangela má vnitřní průměr 42,56 m, výška v kupoli je 136,57 m, výška střední lodě je 46,2 m (obr.re009, re009a-Bramante, re009b-Raphael, re009c-Michallengello, re009d-Maderna, re009e)

obr.re009 obr.re009

obr.re009a obr.re009a

obr.re009b obr.re009b

obr.re009c obr.re009c

obr.re009d obr.re009d

obr.re009e obr.re009e

  • Il Gesú v Římě (1568-1584), Giacomo Barozzi da Vignola (1568) – dokončil Giacomo della Porta (1584) (obr.re010)

obr.re010 obr.re010

  • Palác Farnese v Římě (od 1546), Antonio da Sangallo ml. (obr.re011)

obr.re011 obr.re011

  • Villa Farnese v Caprarole (1547-1559), Giacomo Barozzi da Vignola (*1507 + 1573) (obr.re012)

obr.re012 obr.re012

  • Knihovna Marciany v Benátkách (1532-54), Jacopo Sansovino (*1486+ 1570) (obr.re013)

obr.re013 obr.re013

  • Villa Rotonda (od1566), Andrea Palladio (*1508+ 1580) (obr.re014, re014a, re014b, re014c)

obr.re014 obr.re014

obr.re014a obr.re014a

obr.re014b obr.re014b

obr.re014c obr.re014c

  • Klášter Escorial (1563-1584), Juan Bautista de Toledo – dokončil Juan de Herrera (obr.re015)

obr.re015 obr.re015

  • Zámek Azay-le-Rideau (1518-1524) financoval GillesBerthelot – ministr financí Františka I. (obr.re016)

obr.re016 obr.re016

  • Zámek v Chenonceaux (1513-1560), zvaný i Zámek šesti žen, (obr.re017)

obr.re017 obr.re017

  • Zámek v Fontainebleau (1528-1634) (obr.re018)

obr.re018 obr.re018

  • Kostel Saint Michel v Dijonu (1535-1550) (obr.re019)

obr.re019 obr.re019

  • Palác Assézat v Toulouse (1555), Nicolas Bachelier (1487-1556) (obr.re020)

obr.re020 obr.re020

  • Královský letohrádek (Belveder) v Praze (villa suburbana) (1538-65), Paollo della Stella,nejautentičtější neitalská renesance (obr.re021)

obr.re021 obr.re021

  • Letohrádek Hvězda (1555-56) dle návrhu Ferdinanda I. (obr.re022)

obr.re022 obr.re022

  • Zámek Bučovice – italská pozdně renesanční stavba typu „palazzo in fortezza“, (1575-83) Jacopo Strada (obr.re023)

obr.re023 obr.re023

  • Radnice v Brémách (1405-1408) (obr.re024)

obr.re024 obr.re024

  • Wawel v Krakově (renesanční přestavba od 1507-1536 pod vedením Františka z Florencie a Bartolommea Berreciega) (obr.re025, re025a)

obr.re025 obr.re025

obr.re025a obr.re025a

  • Radnice v Antverpách (do 1565) – Cornelis Floris de Vriendt (obr.re026)

obr.re026 obr.re026

  • Zámek v Jindřichově Hradci – v první polovině 16.stol. přestavba do renesanční podoby (A.Ericer, B.Maggi) (obr.re027, re027a)

obr.re027 obr.re027

obr.re027a obr.re027a

samostatný úkol

  • Nakreslete si půdorys renesančního paláce nebo zámku!

  • Nakreslete si schémata typicky renesančních kleneb!

  • Nakreslete si schéma renesanční kupole v řezu!

  • Nakreslete si typický renesanční portál!

shrnutí kapitoly

Dozvěděli jste se o návratu lidského měřítka do renesanční architektury. Osvěžili jste si stručnou historii renesance. Seznámili jste se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami. Seznámili jste se s charakteristickými znaky stavitelství renesance


KRESBY A FOTOGRAFIE:

  • fotografu autor: re009, re009e, re027a

  • fotografie z volně přístupných zdrojů internetu

www.romaoltrelemura.it , http://en.wikipedie.org , http://fr.wikipedie.org , http://de.wikipedie.org , www.mlahanas.de , http://chestofbook.com , http://static.panoramio.com , http://romanes.com , http://architektur.relig.free.fr , www.jorgetutor.com , www.eupedia.com www.visualtravelguide.org , www.digifotomag.cz , www.czecot.com , www.hrady.cz www.javurkova.com , , www.arch.mcgill.ca , http://rubens.anu.edu.au

Vytisknout | Nahoru  ^