13. kotle na pevná a kapalná paliva
13. kotle na pevná a kapalná paliva
RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY
Dozvíte se, jaká je nabídka trhu na kotle na
tuhá paliva a bezpečné vzdálenosti pro LTO.
Cíle kapitoly
-
1. Naučíte se požadavky pro bezpečné uložení paliv.
-
2. Zvládnete různé systémy hoření v kotlích.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU
Odhadem počítejte s cca 50 minutami.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Kotel na tuhá paliva, tekutá paliva.
Kotle na tuhá paliva dělíme dle způsobu hoření paliva na roštu:
Kotle s horním odhoříváním
Hořlavé plyny i spaliny
procházejí zdola nahoru celou vrstvou paliva
v násypné šachtě. Tím
dochází k tomu, že palivo začne v šachtě
prohořívat v celé výšce
násypné vrstvy. Plameny ožehují horní
část násypné šachty a spaliny se
k výhřevným plochám kotle
odvádějí otvory v klenbě nebo v boku
šachty. Výkon se reguluje změnou násypné
vrstvy paliva a změnou komínového tahu.
Výhodou tohoto typu je poměrně malá tlaková
ztráta, čehož se právě s úspěchem
využívá u malých kotlů.
Kotle se spodním odhoříváním
Plyny neprochází celou vrstvou paliva
v násypné šachtě. Palivo
prohořívá pouze ve spodní části
násypné vrstvy.
Litinové článkové kotle:
Mají šachtové topeniště
s jedním nebo dvěma svislými kouřovými tahy.
Zpravidla jsou určeny ke spalování koksu
s horním ožehem.
Po úpravě jich lze použít i pro spalování plynu, nebo LTO.
Obrázek 13 – 1: Příklad litinového článkového kotle, firma Buderus
13.1 Požadavky na skladování paliv a bezpečné vzdálenosti
Otopnou soustavu na kapalná paliva lze umístit
v budovách skupiny OB 1 ( rodinné domy ) a OB 3 (
domy o projektované ubytovací kapacitě do 60 osob
umístěných nejvýše do 3.NP ) společně
s provozní zásobou hořlavých kapalin III. a
IV. třídy nebezpečnosti za těchto podmínek:
- Zdroje tepla musí mít
tepelný výkon nejvýše 50 ( kW ) a
musí splňovat požadavky na uzavřený spotřebič dle ČSN 06
10 08, který je konstruován tak, aby mohl být
provozován bez dozoru.
- Minimální vzdálenost zdroje tepla od nádrže musí být alespoň
1,5 ( m ).
- Celkový objem provozní
zásoby hořlavých kapalin II. a IV.třídy
nebezpečnosti nesmí být větší než
5 ( m3 )
a musí být uložen v nádržích
splňujících požadavky pro skladovací nádrže
( včetně příslušenství ) dle ČSN 65 02 01.
Větrací potrubí nádrže musí být
vyvedeno do volného prostoru.
- Prostor se zdrojem tepla a
s nádrží musí tvořit samostatný
požární úsek a nesmí být
využíván k jiným účelů, přičemž může
být umístěn pouze v 1. podzemním
podlaží nebo v 1.NP. Tento prostor je možno bez
dalšího průkazu zařadit do III. stupně
požární bezpečnosti dle ČSN 73 08 02. Požárně
dělící konstrukce ohraničující
požární úsek nesmí být ( mimo
požárních dveří ) z hořlavých hmot.
Větrání tohoto požárního úseku
musí splňovat požadavky na dvojnásobnou výměnu
vzduchu za hodinu a to za všech provozních stavů.
- Prostor se zdrojem tepla a
s nádrží musí mít otvor o
nejmenší ploše 1 200 ( cm2
) ústící do venkovního prostoru.
- Havarijní jímka musí
být dimenzována na 100% objemu provozní
zásoby, pokud není použita
dvouplášťová nádrž. Zdroj tepla
nesmí být umístěn v havarijní
jímce.
- Stáčecí místo musí být umístěno vně budovy.
Pro ukládání pevných paliv
platí, že musí být uloženy v přímo
větratelných místnostech, kde nesmí dojít
k zamrzání ( uložené dřevo – vlhkost )
a k samovznícení působením vysokých
teplot.
Shrnutí kapitoly
Tímto jste završili přehled různých typů kotlů
pro vytápění. Určitě jste sami zjistili, jak velmi
zajímavá oblast to je a jak je důležité a
odpovědné správně zvolit druh kotle, neboť
s tím souvisí celá řada
navazujících požadavků, o kterých jste již
také byli informováni. Jde zejména o
bezpečnostní předpisy týkající se
správného zapojení a vybavení.
RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY
Dozvíte se, jaká je nabídka trhu na kotle na tuhá paliva a bezpečné vzdálenosti pro LTO.
Cíle kapitoly
- 1. Naučíte se požadavky pro bezpečné uložení paliv.
- 2. Zvládnete různé systémy hoření v kotlích.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU
Odhadem počítejte s cca 50 minutami.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Kotel na tuhá paliva, tekutá paliva.
Kotle na tuhá paliva dělíme dle způsobu hoření paliva na roštu:
Kotle s horním odhoříváním
Hořlavé plyny i spaliny procházejí zdola nahoru celou vrstvou paliva v násypné šachtě. Tím dochází k tomu, že palivo začne v šachtě prohořívat v celé výšce násypné vrstvy. Plameny ožehují horní část násypné šachty a spaliny se k výhřevným plochám kotle odvádějí otvory v klenbě nebo v boku šachty. Výkon se reguluje změnou násypné vrstvy paliva a změnou komínového tahu.
Výhodou tohoto typu je poměrně malá tlaková ztráta, čehož se právě s úspěchem využívá u malých kotlů.
Kotle se spodním odhoříváním
Plyny neprochází celou vrstvou paliva v násypné šachtě. Palivo prohořívá pouze ve spodní části násypné vrstvy.
Litinové článkové kotle:
Mají šachtové topeniště s jedním nebo dvěma svislými kouřovými tahy. Zpravidla jsou určeny ke spalování koksu s horním ožehem.
Po úpravě jich lze použít i pro spalování plynu, nebo LTO.
Obrázek 13 – 1: Příklad litinového článkového kotle, firma Buderus
13.1 Požadavky na skladování paliv a bezpečné vzdálenosti
Otopnou soustavu na kapalná paliva lze umístit v budovách skupiny OB 1 ( rodinné domy ) a OB 3 ( domy o projektované ubytovací kapacitě do 60 osob umístěných nejvýše do 3.NP ) společně s provozní zásobou hořlavých kapalin III. a IV. třídy nebezpečnosti za těchto podmínek:
- Zdroje tepla musí mít tepelný výkon nejvýše 50 ( kW ) a musí splňovat požadavky na uzavřený spotřebič dle ČSN 06 10 08, který je konstruován tak, aby mohl být provozován bez dozoru.
- Minimální vzdálenost zdroje tepla od nádrže musí být alespoň 1,5 ( m ).
- Celkový objem provozní zásoby hořlavých kapalin II. a IV.třídy nebezpečnosti nesmí být větší než 5 ( m3 ) a musí být uložen v nádržích splňujících požadavky pro skladovací nádrže ( včetně příslušenství ) dle ČSN 65 02 01. Větrací potrubí nádrže musí být vyvedeno do volného prostoru.
- Prostor se zdrojem tepla a s nádrží musí tvořit samostatný požární úsek a nesmí být využíván k jiným účelů, přičemž může být umístěn pouze v 1. podzemním podlaží nebo v 1.NP. Tento prostor je možno bez dalšího průkazu zařadit do III. stupně požární bezpečnosti dle ČSN 73 08 02. Požárně dělící konstrukce ohraničující požární úsek nesmí být ( mimo požárních dveří ) z hořlavých hmot. Větrání tohoto požárního úseku musí splňovat požadavky na dvojnásobnou výměnu vzduchu za hodinu a to za všech provozních stavů.
- Prostor se zdrojem tepla a s nádrží musí mít otvor o nejmenší ploše 1 200 ( cm2 ) ústící do venkovního prostoru.
- Havarijní jímka musí být dimenzována na 100% objemu provozní zásoby, pokud není použita dvouplášťová nádrž. Zdroj tepla nesmí být umístěn v havarijní jímce.
- Stáčecí místo musí být umístěno vně budovy.
Pro ukládání pevných paliv platí, že musí být uloženy v přímo větratelných místnostech, kde nesmí dojít k zamrzání ( uložené dřevo – vlhkost ) a k samovznícení působením vysokých teplot.
Shrnutí kapitoly
Tímto jste završili přehled různých typů kotlů pro vytápění. Určitě jste sami zjistili, jak velmi zajímavá oblast to je a jak je důležité a odpovědné správně zvolit druh kotle, neboť s tím souvisí celá řada navazujících požadavků, o kterých jste již také byli informováni. Jde zejména o bezpečnostní předpisy týkající se správného zapojení a vybavení.
Vytisknout | Nahoru ↑