TZB I. »

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY

Zjistíte, že trh s vodovodními armaturami je velký a že na trhu nemáme k dispozici pouze uzavírací armatury. O životní důležitosti požárních vodovodů snad nikdo nepochybuje. Seznámíte se s jeho správným navrhováním.

Cíle kapitoly

• Uvědomit si odpovědnost projektanta při návrhu vnitřního vodovodu.
• Získat základní přehled o vodovodních armaturách.
• Zvládnout základní principy návrhu požárního vodovodu.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Na prostudování této kapitoly počítejte cca se 120 minutami, ovšem koho armatury zaujmou, stráví jejich studiem nepochybně mnohem větší množství času.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Armatura, požární rozvody vody, hasicí zařízení.

2.1 Druhy VNITŘNÍCH VODOVODŮ

1. SOUSTAVY:

   • Jednotná: zásobování všech odběrných míst je prováděno z jednoho zdroje, vodou stejné kvality

   • Oddílná: různá odběrná místa jsou zásobována vodami různých kvalit a to samostatnými rozvody. Pokud se v objektu nachází několik různých zdrojů vod o nestejné kvalitě, pak nesmí dojít k jejich propojení.

2. Podle způsobu provedení

   • větevný

   • okruhový

   • smíšený

Obrázek 2.1 - 1: větevný systém a) se spodním rozvodem, b) s horním rozvodem

Obrázek 2.1 - 2: systém a) okruhový, b) smíšený

Větevné systémy jsou nejrozšířenější, především systémy se spodním rozvodem. Pro jejich volbu hovoří především ekonomické hledisko. Jistou nevýhodou však je vytváření úseků s minimálním odběrem a díky tomu tak může dojít ke zhoršení kvality vody.

Okruhové systémy používáme všude tam, kde je kladen důraz na plynulost dodávky vody ( technologická zařízení požární vody apod.).

Smíšené systémy se využívá tam, kde jsou propojeny různé druhy činností, např. administrativní část objektu a část technologická.

2.2 Požadavky na tlak vody a jeho úpravy

Pásmový systém se uplatňuje v místech, kde není k dispozici dostatečný tlak vody. Rozlišujeme dva typy a sice systém otevřený a systém uzavřený.

2.2.1 Snížování tlaku

Pokud jsou instalována zařízení, která mají mít dovolený přetlak nižší, než je přetlak ve vodovodu, pak navrhneme zařízení na snížení přetlaku vody. Nejčastěji k tomuto účelu používáme tlakový redukční ventil a umísťujeme jej buď lokálně před příslušným zařízením, nebo centrálně v místě napojení vnitřního vodovodu na vodovodní přípojku.

2.2.2 Zvýšování tlaku

Zvyšování tlaku vody se provádí automatickou tlakovou čerpací stanicí, která se navrhuje, pokud je budova zásobována vodou ze studny nebo přetlak vody ve vodovodní přípojce není dostatečný pro zásobování budovy vodou.

V praxi přichází v úvahu dva druhy čerpacích stanic:

• a) automatická tlaková čerpací stanice - při zásobování ze studny.
• b) zvyšovací automatická tlaková čerpací stanice - při zásobování         vodou z vodovodní přípojky, ve které není dostatečný přetlak.

Obrázek 2.2.2 - 1: Zásobování vodou ze studny

Obrázek 2.2.2 - 2: Zvyšování přetlaku vody - uzavřený systém
a) s tlakovou nádobou a přímým čerpáním vody b) s tlakovou nádobou a přerušovací nádrží

Obrázek 2.2.2 - 3: Zvyšování přetlaku vody - otevřený systém

Přerušovací nádrž:
Navrhuje se před čerpací stanicí při přímém čerpání vody z veřejného vodovodu, pokud to vyžaduje provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu nebo místní podmínky. Musí být vybavena samočinnou regulací přítoku vody a její velikost se stanovuje na dobu zdržení min.300 ( s ), max.600 ( s ) výpočtového průtočného množství vody.

Čerpací stanice uzavřených soustav jsou umístěny vždy pod jimi zásobovaným pásmem, obvykle v technickém podlaží, ale pokud to umožní stavební konstrukce a s dispozičního hlediska to má své opodstatnění, může se umístit do některého z podlaží I. tlakového pásma.

Otevřené systémy mají otevřené nádrže vždy nad zásobovaným pásmem a čerpadla pod tímto pásmem. Tento systém se hodně aplikuje v zahraničí, např.USA u velmi vysokých budov. Jeho výhodou je menší počet tlakových pásem, nižší provozní náklady, větší spolehlivost, nižší hlučnost. Nevýhodou je velké zatížení konstrukce, možnost nebezpečí zaplavení objektu a zásoba pitné vody nezaručuje její biologickou kvalitu.

2.2.3 Pásmové systémy

1. I.tlakové pásmo - vnitřní vodovod je napojený vodovod pro                              veřejnou potřebu bez zvyšování přetlaku.

h=

Kde:

h: dopravní výška ( m )

p_dis: dispoziční přetlak ( Pa )

p_minFl: požadovaný přetlak před nejvyšším výtokem ( Pa )

p_s: hydraulická ztráta (součet tlakové ztráty třením a místními                odpory) ( Pa )

ρ: hustota vody ( kg.m^-3)

g: gravitační zrychlení( m.s^-2)

Obrázek 2.2.3 - 1: Hladina hydrodynamického tlaku

Tabulka 2.2.3 -1: Předběžné stanovení počtu podlaží I.pásma                                 v závislosti na nejnižším přetlaku ve vodovodním řadu

2) Další tlaková pásma - závisí na dovoleném přetlaku před výtokem.                           Před nejvýše položeným výtokem musí být alespoň p_minFl, před nejnižším výtokem v pásmu p_{dov mx}= 0,6 Mpa.

Uzavřené systémy:

          obvykle 24 - 28 (m)

Otevřené systémy:

                 obvykle 40 - 50 (m)

Kde:

h_max: výška pásma ( m )

p_{dov max}: maximální dovolený přetlak ( Pa )

p_minFl: požadovaný přetlak před nejvyšším výtokem ( Pa )

p_s: tlakové ztráty (součet tlakové ztráty třením a místními odpory)          ( Pa )

ζ: hustota vody ( kg.m^-3  )

g: gravitační zrychlení ( m.s^-2 )

Δp: rozdíl mezi vypínacím a zapínacím přetlakem zvyšovací                     automatické tlakové stanice ( Pa )

2.2.4 Návrh čerpadla

Pro volbu čerpadla musíme stanovit průtok čerpadla Q_č a dopravní výškou čerpadla H.

Kde:

p : požadovaný přetlak ( Pa ), např. vypínací přetlak zvyšovací              automatické tlakové čerpací stanice

ζ: hustota vody ( kg.m ^-3 )

g: gravitační zrychlení ( m.s ^-2 )

h_s : sací výška ( m ) 

     (výškový rozdíl mezi hladinou vody ve studni či přerušovací nádrži      a čerpadlem + tlakové ztráty v sacím potrubí vyjadřené ztrátovou      výškou p ). Při čerpání přímo z vodovodní přípojky je vyškový            rozdíl vždy záporný a je dán přetlakem na vodní připojce.

h _v : výtlačná výška (m)

     ( výškový rozdíl mezi čerpadlem a tlakovou nádobou + rozdíl mezi      vypínacím a zapínacím přetlakem automatické čerpací stanice + tlakové ztráty ve výtlačném potrubí čerpadla k           tlakové nádobě vyjádřené ztrátovou výškou ).

Pro komerční a technické účely je používán i výraz dopravní výška čerpadla: H=

2.3 Vodovodní armatury

2.3.1 Klasifikace armatur:

1. Dle místa použití:

   • drobné ( zdravotnětechnické instalace v budovách )
   • průmyslové ( technologické rozvody )
   • speciální ( např.rozvody v atomové elektrárně )

2. Dle použitého materiálu:

   • kovové
   • plasové

3. Dle ovládání:

   • ruční
   • automatické

4. Dle vztahu ke stavbě:

   • osazené na potrubí vedeném po povrchu a přístupné údržbě a opravám
   • zabudované do stěn pod omítku

5. Dle způsobu připojení na potrubí:

   • závity
   • přírubami
   • lisováním
   • navařením

6. Dle možného proudění vody:

   • jedním směrem
   • oběma směry

7. Dle zabezpečení funkčních požadavků:

   • plní jednu funkci
   • obsahují navíc regulační prvek
   • obsahují navíc speciální technické úpravy

Armatury musí splňovat:

1. Funkčnost, spolehlivost, požadovaný průtok.

2. Hospodárnost ( cena a provozní náklady ).

3. Trvanlivost.

4. Možnost lehké montáže a demontáže.

5. Bezpečnost a malou hlučnost.

6. Estetické hledisko (u toaletních armatur).

2.3.2 Ukázky nejčastěji užívaných armatur:

1. uzavírací armatury

2. výtokové a vypouštěcí armatury

3. průchozí armatury (pro osazení do potrubí)

Užívají se ventily, kohouty, šoupátka, armatury, s keramickými kartušemi, uzavírací klapky.

Obrázek 2.3.2 - 1: Šikmý uzavírací ventil s přírubovým                                   připojením,Figura 135,firma Kemper

Obrázek 2.3.2.- 2: Přímý sedlový uzavírací ventil,183 01 , firma Kemper

1. 2) šoupátko

Obrázek 2.3.2 - 3: E - šoupátko s přírubami DN 20 - 40, firma Hawle


2. 3) zpětné armatury

Obrázek 2.3.2. - 4: Zpětná klapka 02, firma Danfoss


3. 4) Speciální armatury

Obrázek 2.3.2 - 5: Termoregulační ventil pro cirkulaci teplé                     vody Multi-Therm, firma Kemper


4. 5) Ochranné jednotky

Obrázek 2.3.2 - 6: Ochranná jednotka proti zpětnému                  průtoku BA, firma Kemper


5. 6) Průtokoměry

Obrázek 2.3.2 - 6: Setter Rondo, firma, Taconova

PRŮVODCE STUDIA

Internetové stránky www.tzbinfo.cz, sekce voda, kanalizace, hlavní menu adresář firem nebo katalog výrobků a máte nejrychlejší a dokonalý přehled o armarurch pro vodovody. Na internetových stránkách výrobců armatur získáte údaje ovlastnostech jednotlivých výrobků a jejich možnostech použití ve vodovodním potrubí.

2.4 Požární vodovod

ČSN 75 24 11 Zdroje požární vody

ČSN 73 08 73 Požární bezpečnost staveb - zásobování požární vodou,červen 2003

Požární vodovod je součástí vnitřního rozvodu vody. Výparné teplo vody je 2 260 (kJ). Při hašení vodou se v důsledku ohřívání vody a následného odpaření odebere hořící látce 2 553 (kJ). Současně vznikne z 1 (kg) vody cca 1700 (l) vodní páry. Vyvíjející se pára snižuje koncentraci kyslíku ve vzduchu v místě hoření a zároveň snižuje koncentraci par hořící látky.

Největší ochlazovací účinek má rozprášený proud, protože má velký povrch vody a vypařování probíhá velmi rychle. Nevýhodou je malý dostřik proudu.

2.4.1 Zdroje požární vody

• Platí pro zdroje požární vody všeho druhu:

  • přirozené
  • víceúčelové
  • umělé ( požární nádrže )

• Platí i pro využívání vod všeho druhu pro požární účely. Veškeré stavby a úpravy na tocích i požárních zdrojích je nutno předem projednat podle zákona č. 183/2006 Sb. Stavební zákon a související předpisy, 133/1985 Sb. O požární ochraně a související předpisy, 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích a související předpisy, 254/2001 Sb. O vodách ( vodní zákon ) a související předpisy.

Přirozené zdroje:
Zdroj, který nebyl záměrně vybudován pro požární účely ( řeky, potoky, strouhy, rybníky, jezera ).

Víceúčelový zdroj:
Zdroj, který kromě využití pro jiné účely, slouží také pro účely požární ( přehrady, nádrže pro chladící vodu, nádrže pro provozní vodu, hospodářské nádrže, čistírenské nádrže, vodojemy, zásobní nádrže, odběrné jímky, nádrže pro zachycování dešťové vody ).

Umělý zdroj:
Zdroj, který byl vybudován záměrně pro požární účely. Požární vodovody se navrhují, zkouší a předávají dle připravované ČSN 73 8 73, ČSN EN 805, ČSN 75 54 01. Orientační tabulky se navrhují podle ČSN 75 50 25. Dalšími umělými zdroji mohou být např. požární studny, požární nádrže, odběrné jímky, nádrže pro zachycení dešťové vody apod.

Užitečný obsah vodní nádrže:
Je dán potřebnou zásobou požární vody podle ČSN 73 08 73.

Druhy požárních nádrží:
Otevřené:

• Se zpevněným dnem a zpevněnými svahy nebo svislými stěnami.
• Jako nádrže zemní.

Kryté požární nádrže:

• Kde je hustá zástavba, časté mrazy, nečisté ovzduší apod.

Otevřené zemní nádrže navrhujeme dle ČSN 75 24 10 Malé vodní nádrže a ČSN 73 68 15 Vodohospodářské řešení malých vodních nádrží.

Čerpací stanoviště:
Zpevněná plocha u vodního zdroje, upravená pro bezpečné přistavení požárního čerpadla o minimálním půdorysném rozměru 12 x 5 m.

K Zamyšlení

ZDROJE POŽÁRNÍ VODY MAJÍ BÝT VOLENY TAK, ABY BYLO MOŽNO VŠECHNY DŮLEŽITÉ OBJEKTY HASIT ZE DVOU STRAN.

2.4.2 Umělé vodní zdroje

• Dobře navržený požární vodovod.

• Požární studna:
  Výhodná tam, kde je vysoká hladina podzemní vody nebo její značná vydatnost. Další výhodou je nezamrzající, neznečištěná voda. Stálá zásoba vody požární studny musí být alespoň 3 (m³) nebo mít vydatnost alespoň 200 ( l/min ) - viz ČSN 73 66 02 Veřejné a domovní studny. Po použití jinak pitné studny hasiči, musí být studna neprodleně po zásahu dezinfikována.

• Požární nádrž:
  Výhodná tam, kde je nutno soustředit pro požární zásah požadované množství vody na jednom místě. Musí být naplněny dostatečně čistou vodou, která nebude chemicky působit na zdivo nádrží, je bez písku a jiných splavenin nebo plovoucích látek. Proti nekontrolovatelnému přítoku nečistých povrchových vod z okolí, je nutno nádrže chránit např. opevněnou hrázkou, zídkou, svodným příkopem apod. Požární nádrž musí být zřízena tam, kde se nenachází jiný zdroj požární vody ( např. nelze použít vodovod pro veřejnou potřebu ) a je nutné zásobování požární vodou.

2.4.3 Přívod vody

1) Povrchové vody.

2) Podzemní vody.

3) Čerpáním z jiného vodního zdroje.

4) Z vodovodu pro veřejnou potřebu.

Přívodní potrubí gravitační může být kameninové, betonové nebo železobetonové s nejmenší dovolenou světlostí Js 200 a s nejmenším spádem 10⁰/₀₀. Přívodní potrubí musí být vyústěno do nádrže nad nejvyšší hladinu tak, aby nemohla vniknout voda z nádrže nebo šachty.

2.4.4 Zásobování požární vodou

Pro zásobování požární vodou se musí zabezpečit zdroje požární vody, které jsou schopny trvale zajišťovat požární vodu v předepsaném množství po dobu alespoň 30 minut.

Od zařízení pro zásobování požární vodou lze upustit za předpokladu, že je provedeno opatření zabraňující přenesení požáru na sousední objekty a to od:

• Vnější odběrná místa:

  • Volných skládek s plochou menší jak 400 ( m² ).

  • Objektů s požárními úseky nebo od otevřených technologických zařízení popř. volných skládek, kde je nepřípustné hašení a ochlazování vodou.

  • Objektů členěných v souladu s ČSN 73 08 02 nebo ČSN 73 08 04, ve kterých mají všechny požární úseky půdorysnou plochu menší jak 30 ( m² ), nebo jejich výpočtové požární zatížení p_v je menší nebo rovno 10 (kg.m^-2), kromě požárních úseků v objektech pro bydlení, ubytování a zdravotnických zařízení.

  • Tam, kde je potřeba vody ( vhodné vlastnosti vody ) k hašení zajištěna jiným způsobem ( technologické zdroje vody, profesionální jednotky v časovém pásmu H1 ).

• Vnitřní odběrná místa:

• Součin půdorysné plochy požárního úseku a požárního zatížení nepřesahuje 9 000.

• Kde je nepřípustné hašení a chlazení vodou ( elektrické stanice apod.).

• S vodním samočinným stabilním hasicím zařízením působícím po celé ploše uvažovaného požárního úseku a nejvyšší dobou uvedení do činnosti 5 minut.

• Kde je pro prvotní zásah zajištěno potřebné množství vody jiným způsobem ( technologické zdroje ) a kde je současně zásah požárních jednotek v časovém pásmu nejvýše H2.

• V budovách nebo jejich částech skupiny OB1 až OB4 ( ČSN 73 08 33 Budovy pro bydlení a ubytování ), kde celkový počet osob v prostorech pro bydlení a ubytování není větší než 20 ( ČSN 73 08 18 Požární bezpečnost staveb - Obsazení objektů osobami ).

• V budovách nebo jejich částech se zdravotnickým zařízením ( dle ČSN 73 08 35 Požární bezpečnost staveb - Budovy zdravotnických zařízení ), kde celkový počet osob v prostorech zdravotnických zařízení není větší než 15 osob ( podle ČSN 73 08 18 ).

• Volných skládek, otevřených technologických zařízení nebo otevřených objektů.

• Nekrytých parkovacích prostor ( i na střeše objektu).

• Stanovených věcně příslušnými normami požární bezpečnosti staveb.

Zdroje požární vody:

• Nadzemní a pozemní hydranty.
• Požární výtokové stojany a plnící místa.
• Vodní toky.

Pokud výška objektu přesahuje 45 ( m ) doporučuje se provést analýzu zdolávání požáru.

Vnější odběrná místa:

Vzdálenost venkovních hydrantů:

Bytová zástavba: 120 ( m )

Hustá zástavba: 70 - 80 ( m )

Garáže a průmyslové závody: 70 - 80 ( m )

Od budov minimálně 5 (m), podél komunikací a křižovatek.
Jako vnější odběrní místa pro zásobování hasící vodou se mají navrhovat zejména nadzemní hydranty.

Nadzemní (podzemní ) hydranty, požární výtokové stojany a plnící místa se doporučuje osazovat na okruhovou síť. Pokud uvedená odběrní místa nejsou z provozních důvodů trvale zavodněna, nemají být od zavodněného potrubí vzdálena více než 20 ( m ).

Vnitřní odběrná místa.

Hadicové systémy se mají osazovat ve výšce 1,1 - 1,3 ( m ) nad podlahou tak, aby k nim byl snadný přístup.

Pro výtoky vnitřních hadicových systémů se nemusí zabezpečit odpad vody. Na koncových větvích připojovacích potrubí se doporučuje instalovat uzávěr a potrubí umožňující proplachování.

Nejodlehlejší místo požárního úseku může být od vnitřního odběrního místa vzdáleno nejvýše:

1. 40 ( m ), pro hadicový systém s tvarově stálou hadicí ( dříve hydrantový systém typ D )

2. 30 ( m ), pro hadicový systém se zploštitelnou hadicí ( dříve hydrantový systém typ C )

Vzdálenost se měří v ose skutečné trasy hadice. Přitom se počítá s účinným dostřikem kompaktního proudu 10 ( m ) u obou typů hadicových systémů.

Vnitřní rozvod vody se dimenzuje tak, aby i na nejnepříznivěji položeném přítokovém ventilu nebo kohoutu hadicového systému ( jakéhokoliv typu ) byl zajištěn hydrodynamický přetlak alespoň 0,2 ( MPa ) a současně průtok vody z uzavíratelné proudnice v množství alespoň Q = 0,3 ( ls^-1 ). Průtok 0,3 ls^-1je minimální hodnotou. Vodovod musí být dimenzován na skutečný průtok dvou nebo tří ( viz ČSN 730873 ) navržených hadicových systémů.

Rozvodná potrubí mohou být i z hořlavých hmot, jsou-li trvale zavodněna. Z nehořlavých hmot však musí být provedena potrubí v objektech, situovaných v územích s pravděpodobnou dobou od ohlášení požáru do zahájení zásahu větší než 15 minut, nebo když je budova vyšší než 45 metrů.

V budovách s výškou větší než 30 ( m ) se kromě vnitřních odběrních míst zřizuje požární potrubí ( nezavodněné potrubí, tzv. suchovod ) s výtokem na každém podlaží, které je v případě požáru zásobováno pomocí mobilní požární techniky.

Základní vybavení požárního potrubí tvoří:

1. Tlaková hrdlová spojka pro připojení požárního čerpadla, umístěná vně objektu, zpětná klapka nebo ventil.

2. Vypouštěcí zařízení.

3. Nehořlavé trubní rozvody.

4. Výtokové ventily DN 52 s tlakovými hrdlovými spojkami, opatřenými tlakovými víčky.

5. Odvzdušňovací zařízení v nejvyšším místě potrubního rozvodu.

Při návrhu požárního potrubí je nutné vycházet z pracovních tlaků čerpadel a skutečnosti, aby na nejvyšším ( nejvzdálenějším ) výtoku z potrubí byl zajištěn statický přetlak nejméně 0,4 ( MPa ).

Přístupová komunikace umožňující příjezd k vnějším odběrním místům požární vody - alespoň do vzdálenosti 9,0 ( m ) a k vnější tlakové stanici - alespoň do vzdálenosti 20 ( m ) musí být trvale přístupná pro mobilní požární techniku.

V obtížně přístupných oblastech se situace posoudí individuálně po dohodě s územně příslušným hasičským záchranným sborem.

K vnějším odběrním místům, hadicovým systémům a k výtokům z požárního potrubí musí být trvale zajištěn volný přístup a doporučuje se pro obsluhu armatur vytvořit manipulační prostor aspoň 3 ( m² ).

Všechny nadzemní, podzemní hydranty, hadicové systémy, výtokové stojany, plnící místa a výtoky z požárních potrubí musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel.

2.4.5 Zásady pro navrhování zkrápěcích zařízení a vodních clon.

Musí být použity v souladu s ČSN 73 08 02 a ČSN 73 08 04.

Kapacitně musí být dimenzováno minimálně na potlačení sálavé složky tepla.

Pro určení intenzity dodávky vody pro zkrápěcí zařízení Q_z se vychází z předpokladu vytvoření vodního filmu na celé povrchové ploše zkrápěné konstrukce. Tento vodní film musí v době požadované požární odolnosti snížit povrchovou teplotu konstrukce na hodnoty stanovené v ČSN EN 1363 - 1 nebo v navazujících ČSN.

Intenzita dodávané vody se určí podrobným výpočtem, nebo bez dalšího průkazu empirickou rovnicí:

Q_z = 0,04 . ( R/15)^0,5 . S^z ( ls^-1)

R: je hodnota požadované požární odolnosti konstrukce ( min )

S_z: plocha zkrápěné konstrukce ( m² ) 

Na přívodním potrubí musí být instalován také ruční uzávěr vody.

Všechny potrubní rozvody pro zkrápěcí zařízení musí být z nehořlavých hmot.

Přetlak v místě osazení hlavice ( hubice ) nesmí být menší než 0,2 ( MPa ).

U zkrápěcích zařízení lze v úrovni podlahy umístit odtok vody.

Kontrola a údržba se provádí alespoň 1x ročně.

2.4.6. Vodní clony

Smí být použity jen v případech specifikovaných ČSN 73 08 02 nebo ČSN 73 08 04, vodní clona nahrazuje požárně dělící konstrukci celou, nebo její část v místě, kde není možné z provozních důvodů ji jinak požárně uzavřít.

Pro vodní clony se stanovují tyto realizační podmínky:

Aktivní prvky tvořící vodní clonu musí být certifikované.

Hubice musí být instalovány tak, aby nevznikala vodou nechráněná plocha.

Všechny trubní rozvody pro vodní clony musí být z nehořlavých hmot.

Na přívodním potrubí musí být instalován ruční uzávěr vody.

Přetlak v místech osazení hubice nemá být menší než 0,4 ( MPa ).

Doba činnosti vodní clony musí být zajištěna po celou dobu požární odolnosti stanovenou pro požárně dělící konstrukci, kterou má vodní clona nahradit.

Zavodněné části vodních clon instalované v exteriérech musí být chráněné před mrazem.

Kontrola a údržba vodní clony se má provádět aspoň 1x ročně.

U vodních clon lze v úrovni podlahy instalovat odtok vody.

2.4.7 Sprinklerové hasicí zařízení

Druhy sprinklerových zařízení:
Suchá soustava:

• Zařízení ve strojovně až po suchou ventilovou stanici je naplněno vodou. Nad ventilovou stanicí je celý trubní systém naplněn stlačeným vzduchem. V případě otevření ventilové stanice uniká touto hlavicí nejprve vzduch, který je zároveň odpouštěn rychlootvíračem na ventilové stanici. Po úniku vzduchu se otevře ventilová stanice a do potrubního rozvodu vniká voda, která začíná hasit s určitým zpožděním. Toto je důvodem, proč se suchá soustava užívá pouze v případech, kde je nebezpečí zamrznutí nebo naopak při teplotách blízkých varu.

Mokrá soustava:

• Celé zařízení včetně rozvodů je naplněno tlakovou vodou až k nejvzdálenější hlavici. V případě požáru proudí rozptýlená voda ihned do ohniska požáru.

Obrázek 2.4.7 - 1 : Schéma sprinklerů v objektu, firma Shark, spol.s.r.o.

1. 1) Hlavní nádrž

2. 2) Hlavní čerpadlo

3. 3) Řídící ventil - suchý

4. 4) Řídící ventil - mokrý

5. 5) Sprchové hlavice - stojaté provedení

6. 6) Sprchové hlavice - zavěšené provedení

7. 7) Tlaková nádrž

8. 8) Zkušební potrubí

9. 9) Zkušební potrubí

10. 10) Plnící potrubí

11. 11) Kompresor

12. 12) Poplachový zvon

13. 13) Požární ústředna

14. 14) Poplachový zvon

15. 15) Kontaktní tlakoměr

16. 16) Elektrorozvaděč

Shrnutí kapitoly

Máte za sebou druhou kapitolu, ve které jste seseznámili s typy vodovodních systémů. Naučili jste se rozeznávat vodovodní armatury a umíte již správně navrhnout vnitřní rozvod požární vody.