Teorie a estetika architektury »

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY

Psychologie jako poměrně nová vědní disciplína je stále častěji a komplexněji využívána ve všech oborech a nejinak je tomu v architektuře a umění. Způsoby jejího využití jsou předmětem zkoumání a nové možnosti stále přicházejí. Některé nejvýznamnější osobnosti budou prezentovány na základě jejich díla.

Cíle kapitoly

• Pochopíte jaký význam může mít psychologická interpretace v estetice.
• Naučíte se chápat psychologii jako nezbytnou součást umění.
• Zvládnete používat odbornou terminologii při své práci.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Ke zvládnutí kapitoly včetně testu a korespondenčních úkolů je nutné počítat s časovým rozmezím od 180 do 240 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Psychoanalýza, analytická psychologie, extroverze, introverze, mýtus, tvarová psychologie.

Psychoanalýza je původně léčebná metoda, metoda léčby psychických poruch. Tento psychologický směr je založený na přesvědčení, že sexuální pud má rozhodující vliv na vývoj jedince a vychází z teorie podvědomě potlačených konfliktů (zejména sexuálních) a jejich vlivu na duševní stav a chování.

Psychoanalýza se rozšířila během prvních desetiletí 20. stol., brzy pronikla za hranice medicíny a psychologie a ovlivnila některé směry společenských věd a umění.

Sigmund Freud (1856 - 1939)

Tento rakouský lékař, psycholog, neurolog, psychopatolog a zakladatel psychoanalýzy se narodil v Příboře na severní Moravě. Tento člověk byl nepochybně jedním z nejvýznamnějších českých rodáků a výsledky jeho práce se staly základem pro novou vědní disciplínu.

Obrázek 4-1: Sigmund Freud

Stručně si uvedeme některé jeho poznatky a závěry.

Podle Freuda se osobnost skládá asi takto:

• id - ono - pudy
• ego - já - vědomí
• superego - nadjá

Provedl sexuální determinaci velké části lidského chování, prožívání i duševního vývoje. Také kultura má být objasněna z konfliktu libida (touha po slasti) a reality. Jeho zdůrazňování sexu má i svou společenskou podmíněnost - Freud reaguje na maloměšťáckou morální pruderii konce 19. století, která vyvolávala četné neurotické poruchy. Za všemi neurotickými traumaty vězí sexuální pud, tvrdí Freud.

Lékař definoval Oidipovský komplex, jako pokušení dopustit se incestu s vlastní matkou a zabít svého otce jako svého soka.

K nevědomí se lze dostat prostřednictvím snů. V bdělém stavu je id udržováno v mezích egem, racionální částí mysli, která je zakotvena ve střízlivém uvažování a lpí na získaném smyslu pro mravnost.

Ve spánku však ego ztrácí kontrolu a do popředí vstupuje id, které zaplavuje mysl svým nemorálním programem a v té chvíli vstupuje do hry mentální mechanismus, který Freud nazývá cenzor - ten transformací nevědomých materiálů do umírněnější formy uchraňuje ego od rušivé záplavy, která by mohla snícího až probudit.

Carl Gustav Jung (1875 - 1961)

Obrázek 4-2: Carl Gustav Jung

Tento švýcarský psychiatr, psycholog a psychoterapeut, filosof kultury přispěl ke studiu příčin a léčbě schizofrenie.

Vytvořil vědeckou metodu zvanou analytická psychologie.

Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie.

Psycholog se neustále se snažil zdůrazňovat empirickou povahu duševních výpovědí a byl si zároveň vědom, že pro moderní vědecký názor nebude snadné tento fakt přijmout.

Stanovil rozdělení psychologických typů:

Extroverze - (orientovaná na vnější svět) se vyznačuje vstřícnou, jasně otevřenou a ochotnou bytostí, která se snadno orientuje v dané situaci, rychle navazuje vztahy a odvažuje se často bezstarostně a důvěřivě do neznámých situací, aniž by brala zřetel na možné problémy.

Introverze - (orientovaná do svého nitra) je charakterizována váhavou, reflexivní, uzavřenou bytostí, která se nepoddává lehce, bojí se objektů, je vždy trochu v defenzívě a ráda se skrývá za nedůvěřivá pozorování.

Oba dva postoje jsou v každé osobě přítomné, většinou však jeden z nich dominuje.

Jung chápe čtyři základní psychologické funkce:

• myšlení
• cítění
• počitky
• intuici

Myšlení je pokus pochopit intelektuálně svět - "dává věcem jména„.

Cítění zdůrazňuje hodnotu věcí pro osobu - "říká mi, co je pro mne cenné".

Počitek objasňuje, že věc existuje - "říká mi, že něco je".

Intuice spočívá většinou na nevědomých procesech - "zajímá se spíše o pravděpodobnost než fakta".

Mýtus a umění

Významná je otázka vztahu mezi mýtem a uměním, který je jednoznačně velmi úzký.

Mnozí badatelé považují mýtus za základní zdroj a inspiraci veškerého umění. Mýtické motivy sloužily od nejstarších dob umělcům jako inspirace a mýtické náměty byly zobrazovány zejména výtvarným uměním. Významný je vztah mýtu a řecké starověké tragédie - řecké drama se vyvinulo ze zpodobení utrpení boha Dionýsa - tento námět byl postupně doplňován a postupně nahrazen dalšími náměty čerpající z řeckých klasických mýtů zpracovaných předními řeckými dramatickými básníky (Aischylos, Sofokles, Euripides). Podstatnou část mýtických námětů zpracovává výtvarné umění, především malířství a sochařství, mýtické motivy se také hojně uplatňují v uměleckých řemeslech a zdobí keramiku, porcelán, sklo, zbraně, textilie, nábytek, atd.

Rudolf Arnheim (1904 - 2007)

Obrázek 4-3: Rudolf Arnheim

Filmový teoretik a estetik narozený v Německu vytvořil pojem tvarová psychologie, která je hluboce zaměřena k roli poznání. Objasňuje funkce myšlení v závislosti na vnímání; rozpoznává vynalézavost, se kterou děti přetvářejí to, co vidí, ve strukturální ekvivalenty v kresbě. Oceňuje spojení mezi formou, kterou dílo zaujímá, a způsobem, jakým náš nervový systém s touto formou resonuje.

Arnheim vychází z vnímání jakožto samostatného poznávacího procesu a připomíná, že tvorba obrazů v jakémkoli médiu vyžaduje invenci a představivost. Dítě musí vnímat nejen strukturální podstatu toho, co chce kreslit, ale musí umět uvažovat, musí nacházet způsob, jak převézt tuto podstatu do limitujícího média – s každým novým médiem musí přijít nová invence.

Teoretik se zabývá vztahem intuice a intelektu, jako jedním z omezení jazyka, prostředku typicky považovaného za základ intelektuální činnosti jakéhokoliv druhu. Jazyk pracuje diachronicky - to znamená, že významy, které jazyk předkládá, jdou jeden za druhým v čase. Například, abyste mohli číst mapu, musíte ji vnímat jako konfiguraci, ne jako sbírku oddělených jednotek. Děti i dospělí by se měli učit vidět celek a ne části. Měli by se učit, jak hledat a vidět.

Podstatou Arnheimova poselství je, že zrak sám o sobě je funkcí inteligence, že vnímání je poznávací proces, a interpretace a význam jsou nedílnými aspekty vidění. Dále pak, že vzdělávací proces může zmařit nebo posílit tyto lidské schopnosti.

Art and Visual Perception je jeho stěžejní knihou, díky které se stal velmi známým. Zamýšlí "zúžit mezeru mezi vědeckou a uměleckou znalostí; použít vědecký objev pro lepší porozumění umění při zachování stejně ústřední role subjektivnosti, intuice a sebe vyjádření".

Nakonec, touto knihou Rudolf Arnheim poskytuje svůj největší příspěvek do oblasti psychologie a umění a to vyvažováním vědeckého logického výkladu psychologie s realitou umění.

Arnheim vysvětluje deset základních faktorů v dokonalé tvorbě a vnímání obrazů:

• rovnováha
• tvar
• forma
• růst
• prostor
• světlo
• barva
• pohyb
• dynamika
• výraz

Obrázek 4-4: Kodaň

Samostatný úkol

Na obrázku vidíte nezvyklé zakomponování muzea ve španělské La Coruni přímo do skalního útvaru. Vodopád podél fasády je ojedinělým a efektním prvkem celé kompozice. Popište obraz který vidíte na obrázku podle deseti faktorů vnímání obrazu, tak jak je označil Rudolf Arnheim.

Obrázek 4-5: La Coruňa, Španělsko

Řešení

Kamenný masiv skalní stěny je v rovnováze (1) s budovou muzea a to hned v několika faktorech. Tvar (2) obou objemů je relativně podobný a materiál líce je u obou stejný, tedy přírodní kámen. Forma (3) budovy je zvolena monumentální, aby zdůraznila účel budovy a také, aby důstojně navázala na skalní masiv. Oba objekty rostou (4) do impozantní výšky. Je zde vytvořen úžasný prostor (5) pro společenské setkávání. Světlo (6) se tříští v kapkách vody a barva (7) kamene navozuje dojem stability prostoru a klidu. Pohyb (8) návštěvníků muzea je tak loudavý vedle dynamického (10) vodopádu, že uvěříme poklidné náladě příchozích.

Korespondenční úkol 4-1

Na obrázku vidíte úžasnou scenérii zálivu v La Coruni. Bouře odchází a moře se uklidňuje ... . Vypracujte úkol stejnou formou jako tomu v samostatném úkole 1.

Obrázek 4-6: La Coruňa, Španělsko

Korespondenční úkol 4-2

Najděte si obraz, který vám bude vyhovovat a popište jej stejně jako v samostatném úkole 1.

Korespondenční úkol 4-3

Na základě vyhledaného materiálu vypracujte krátkou práci o životě a díle některé ze tří osobností zmiňovaných v této kapitole. Můžete je také vzájemně porovnat. Rozsah práce jsou dvě stránky textu formátu A4 a obrázky navíc. Formální stránka textu bude stejná jako v předcházejících úkolech.

Test

1. Psychoanalýza je ...

1. společenská hra
2. léčebná metoda
3. účinná metoda pro zlepšení nálady

2. K nevědomí se lze podle Freuda dostat prostřednictvím ...

1. snů
2. fyzické aktivity
3. psaním dlouhých textů

3. Jung vytvořil vědeckou metodu nazývanou ...

1. analytická psychiatrie
2. analytická psychologie
3. verbální psychologie

4. Extroverze a introverze jsou podle Junga v jedné osobnosti ...

1. vždy obsaženy, avšak jedna dominuje
2. vždy obsaženy a jsou v rovnováze
3. vyloučeny

5. Podle Arnheima by se dospělí a děti měli učit ...

1. hledat a vidět
2. hledat a hodnotit
3. nehledat, ale vidět

Shrnutí kapitoly

V této kapitole jsme se již dostali do 20. století a probíraná látka začíná být velmi aktuální. Pomalu si zvykáte na způsoby jakým hodnotit architekturu v jejím širokém kontextu. Můžeme očekávat, že s rostoucími teoretickými znalostmi se budou vaše schopnosti zvyšovat a dočkáme se zajímavě řešených úkolů.

Doplňující zdroje

Pro studium této kapitoly doporučujeme prohledat české a zahraniční webové stránky, kde najdete mnoho podstatných informací.