Teorie a estetika architektury »

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY

Kapitola objasňuje zásadní pojmy obsažené v názvu předmětu a vytváří tak předpoklad pro správný přístup k následnému studiu. Dále je formulován a objasňován obor architektura v souvislosti s oborem stavitelství.

Cíle kapitoly

• Pochopíte smysl a význam objasňovaných pojmů.
• Naučíte se je definovat na konkrétních příkladech.
• Zvládnete jejich praktické používání.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Ke zvládnutí kapitoly včetně testu a korespondenčních úkolů je nutné počítat s časovým rozmezím od 180 do 240 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Teorie, teorie architektury, estetika, stavitelství, architektura, estetika stavební.

V rámci předmětu jsou studenti seznámeni s poměrně širokou otázkou architektonického navrhování z pohledu teoretického základu estetiky a architektury, architektonické psychologie, sociologie bydlení, profesionálního kontaktu s klientem a dále různých forem prezentace práce architekta. Všechny tyto aspekty jsou nesmírně důležité pro úspěšnou práci architektů a jsou podávány takovým způsobem, aby posluchače navedly na cestu permanentního samostudia, bez něhož je tato kreativní práce nemyslitelná. Funkční a esteticky hodnotný architektonický návrh se totiž nemůže opírat pouze o aktuální trendy v tomto oboru, ale také o široké povědomí sociologických a společenských poměrů konkrétní společnosti a společenské skupiny klienta.

Obrázek 1-1: La Coruňa, Španělsko

Obrázek 1-2: La Coruňa, Španělsko

Do osnovy prvních přednášek byly zařazeny odborné pojmy, jejichž znalost, porozumění a především schopnost užívání je zcela nepostradatelná. Takto je vytvořen dostatečný prostor pro procvičování jejich aplikace v rámci návrhů na seminářích a vyučovacích hodinách. Schopnost formulovat myšlenky odborným jazykem vypovídá o profesionální způsobilosti projektanta a má značný vliv na celkový dojem na klienta.

Pro tento účel byly vybrány jen nejnutnější pojmy, jejichž znalost je naprosto nezbytná, a je tedy nutné pokračovat v samostatném studiu především doporučené literatury.

Úvodem byly vybrány dva citáty významných světových architektů a teoretiků architektury, které velmi výstižně pojednávají o možném pojetí architektury.

Berlage H.P.: Grundlagen und Entwikklung der Architektur (1908)

(Berlage Hendrik Petrus (1856 - 1934) - Nizozemský architekt a teoretik. Nejvýznamnější dílo: Burza v Amsterdamu, podstatně ovlivnil nizozemský urbanismus.)

„Architekt vidí nastupovat zkázu architektury od okamžiku, kdy vstoupila do okruhu tzv. “volného umění”, ovládaného heslem: umění nemá co činiti se zákony. Požaduje mimo jiné, aby architekt vyhověl všem složitým požadavkům služby a hygienických předpisů při každé stavbě, jež dnes ukládá úkoly daleko těžší a spletitější.“

“Umění stavitelské spočívá v tom, vytvářet prostory, nikoli navrhovat fasády.”

Wright F.L. (1908)

((1867 - 1959) - Americký architekt a teoretik architektury, představitel organické architektury, Willits House v High Land Park u Chicaga, Robie House v Chicagu, Kaufmann House v Connelsville v Pensylvánii, kostel unitářů v Oak Park v Chicagu, Guggenheimovo muzeum v New Yorku.)

“Vyžaduji od stavebního díla totéž, co od člověka, totiž, aby bylo čestné, vnitřně pravdivé a tuto základní vlastnost chci mít spojenu s půvabem a oduševněním.”

Obrázek 1-3: Berlage Hendrik Petrus

Obrázek 1-4: Wright Frank Lloyd

1.1 Teorie architektury

Na úvod považujeme za nutné objasnit si základní pojmy z názvu předmětu. Nejdříve tedy co si lze představit pod pojmem teorie architektury. Pro srozumitelnost jsme uvedli dvě definice z odborných publikací, abychom na ně mohli navázat a rozvést je srozumitelnou formou. Pak bude jistě možné hledat souvislosti s daným oborem.

Kolektiv: Všeobecná encyklopedie, díl 8, Diderot, Praha, 1999

Teorie

„Myšlenkově uspokojivý celkový výklad příčin a souvislostí jevů určité oblasti, který lze ověřovat nebo vyvracet zkušeností. Základní kámen vědeckého poznání. Viz též hypotéza.“

Štursa J., Benešová M.: Teorie a estetika architektury, ČVUT v Praze, 1983

Teorie architektury

„Obsahem teorie architektury je v nejširším pojetí definice zákonitostí vzniku, vývoje a působení architektury. Vzhledem k mnohostranným vazbám architektury na život společnosti i jedince jde přitom o zákonitosti vztahů architektury k životním pochodům, hospodářství, technice, kultuře, vědě a umění, ideologií a politice.“

S vývojem stavitelství a architektury byly po mnoho století hledány a nacházeny optimální architektonické formy, které by spoluvytvářely fungující prostředí sloužící člověku. Souběžně s vývojem stavebních konstrukcí, materiálů, společnosti a dalších otázek se měnily požadavky na stavby. V rámci vývoje nových stavebních forem bylo využíváno stávajících poznatků a zkušeností a na jejich základech byly vyvíjeny ty nové. Četné analýzy staveb v průběhu dějin však ukázaly, že mnohé souvislosti jsou platné stále a staly se tak podkladem pro teorii architektury. Tyto ověřené souvislosti budou prezentovány takovou formou, aby posluchač pochopil jejich smysl a dovedl je aplikovat na architekturu soudobou.

Obrázek 1-5: Londýn, City

Obrázek 1-6: Londýn, City

1.2 Estetika architektury

Estetika - Nauka o estetičnu

Kolektiv: Všeobecná encyklopedie, díl 8, Diderot, Praha, 1999

(Estetično - základní kategorie estetiky vztahující se k lidské schopnosti poznávat, tvořit a hodnotit z hlediska vnímání krásy, ošklivosti, harmonie apod. Estetično v sobě zahrnuje jak kladný, tak i záporný prvek esteticky vnímané reality. Pojem = krása = koresponduje pouze s kladnou hodnotou estetična.)

„Souhrnný pojem pro vědu o estetické činnosti člověka, který vnímá formuje a hodnotí svět z hlediska vzájemného poměru krásy, ošklivosti a dalších estetických kategorií. Původně filozofická disciplína, postupně se vyvíjející v samostatnou vědu. Prolíná se s teorií umění, avšak není s ní totožná, neboť se zabývá i mimouměleckými oblastmi estetična.„

Obrázek 1-7: Frankfurt, Staré a nové ... krása a krása

Estetiku jako filozofickou disciplínu (vědu o kráse) založil A.G.Baumgarten (1714 - 1762), některé estetické pojmy a teorie však byly formulovány již v antice (=extáze, =harmonie, =katarze, =symetrie aj.).

Platón vysoce hodnotil krásu, která je smyslovým zjevením ideje dobra.

Obrázek 1-8: Platón

Obrázek 1-9: Aristotelés

Aristotelés se zaměřil zejména na zkoumání umění samého a důkladně rozpracoval teorii nápodoby.

Na počátku středověku Augustinus přejímal princip jednoty v rozmanitosti a učil, že všechna krása pochází od Boha.

Aktivní roli subjektu v estetickém soudu zkoumal I.Kant.

Obrázek 1-10: Immanuel Kant

Obrázek 1-11: Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Hegel definoval estetiku jako „filozofii umění“, smyslová krása je pro něj projevením absolutní ideje, v umění se člověk pozvedá k absolutnu.

V 19. a 20. stol. vznikaly estetické proudy kladoucí důraz na iracionální aspekty estetického vnímání a tvorby (A.Bergson, B.Croce, W.Dilthey) i školy zaměření pozitivistického.

Psychologická estetika klade důraz na introspekci a analýzu prožitku umělců (S. Freud aj.), sociologickou estetiku představuje např. H.Taine a M.J.Guyau. Značného vlivu nabývá škola fenomenologická (M.Geiger, R.Ingarden). Srovnávací estetika zkoumá vztahy mezi jednotlivými druhy umění, strukturální estetika zkoumá jeho formy a struktury.

Obrázek 1-12: Turín, Umělecké dílo a architektura

Dále se by bylo vhodné více si objasnit co se vlastně rozumí pod estetikou stavební a estetikou architektury. Pro tento účel bychom si měli definovat pojem stavitelství a pojem architektura. Je někdy poněkud obtížné je rozlišovat a porozumět jim, protože se navzájem ovlivňují a hranice mezi nimi může být nepřesná.

Kolektiv: Všeobecná encyklopedie, díl 1, Diderot, Praha, 1999

Architektura

„V užším smyslu stavitelské umění vytvářející díla, která svým tvarem, prostorem aj. odpovídají praktickému účelu i ideovým dobovým požadavkům, popř. i jednotlivá stavba jevící architektonický záměr. V nejširším současném pojetí utváření celého životního prostředí uměleckými prostředky v návaznosti na dostupné vědecké poznatky.“

Kolektiv: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha, 2003

Architektura

V užším pojetí umění stavět; vrcholná forma stavitelství, jejímž hlavním výrazovým prostředkem je architektonický prostor.

V širším pojetí souhrn stavitelského umění (tedy architektury v užším slova smyslu a stavitelské techniky); jednotné dílo jak architekta, tak stavitele (stavebního inženýra).

V nejobecnějším pojetí utváření celého životního prostředí uměleckými prostředky v návaznosti na dostupnou techniku a vědecké poznatky.

Obrázek 1-13: Norsko, Stavitelství jež dospělo k architektuře

Na obrázku si můžeme objasnit, jak stavitelství plynule přechází v architekturu. Lidové historické stavby ve všech koutech světa byly realizovány především za účelem sloužit požadavkům stavitelů. Jistě u významnějších staveb se rovněž očekával estetický účinek. U běžných staveb byla krása spíše podružná a přesto v lidové architektuře nenajdeme zpravidla stavby ošklivé. Tradice a plynulý vývoj společnosti spolu s řemeslnou zručností stavitelů nedovolil opakování chyb a nezdařených experimentů.

Teyssler – Kotyška: Technický slovník naučný, díl IV, Nakladatelé Borský a Šulc, Praha XII, 1929

Estetika stavební - nauka o kráse a umění ve stavitelství.

„Hledá zákonitosti krásných staveb, jež vyšší měrou vzbuzují v umělecky vytříbeném současníku libost, uspokojení, uvolnění a náladu. Při tom snaží se redukovati složitý dojem stavby na zákonité spolupůsobení jednodušších prvků, jež nelze často definovati, nýbrž toliko na ně poukázati, jejich vlastnosti vyčísti a přesně popsati, např.: soulad pohledový, harmoničnost, dojem ukončeného celku, charakter odpovídající okolí, princip přehledné členitosti, jasné, souladné a rytmické uspořádaní hmot podle vnitřních prostorů, barevnost, nálada vlastní celku a m.j. K důležitým podmínkám krásy patří i pocit bezpečnosti, účelnost řešení půdorysného, vhodné použití a uplatnění stavebního materiálu, dokonalost a účelnost konstrukce aj. Z pouček estetiky stavební odvozuje praktické důsledky nauka o stavební kompozici. Pravidla estetiky stavební nejsou ztrnulá beze vší výjimky pro tvořícího architekta, jsou to poznatky relativní, mění se s vkusem doby i novými metodami stavebními, ale v běžné praxi určují směrnice (krajní účelnost, technickou dokonalost, jednotnost prostorového řešení, žádné detaily, barevnost), jež slouží dobře k vyvarování hrubých chyb.“

Obrázek 1-14: Norsko, Dokonalá harmonie prostoru

Samostatný úkol 1

V několika větách pohovoř o politickém, společenském, ideologickém a kulturním poslání Kulturního domu v Porubě. Srovnej původní společenský záměr a jeho současnou situaci.

Obrázek 1-15: Kulturní dům v Porubě

Obrázek 1-16: Kulturní dům v Porubě

Řešení

Kulturní domy v období socialismu plnily několik funkcí a jejich architektura měla vypovídat nejen o poslání stavby. Stejně jako měly sloužit společenskému a kulturnímu setkávání obyvatel, měly demonstrovat ideologické a politické ambice vládnoucí dělnické strany. Zejména tomuto účelu byla podřízena jejich architektonická forma. Objekty pocházející z padesátých let jsou zpravidla postaveny ve stylu socialistického realizmu, tedy směru přicházejícího z tehdejšího Sovětského svazu. Budovy mají klasicistní případně neorenesanční charakter, který svou souměrností a monumentalitou podtrhuje význam stavby. Na fasádě jsou velmi často umístěna sochařská díla znázorňující dělnickou třídu.

Samostatný úkol 2

Na obrázcích vidíte interiér Vikingského muzea v Roskilde v Dánsku. Popište způsoby a formy řešení architektonického prostoru a celkovou koncepci řešení, tak jak ji zřejmě autor zamýšlel. Úkol musí být řešen formou souvislého čtivého textu.

Obrázek 1-17: Vikingské muzeum v Roskilde, Dánsko

Obrázek 1-18: Vikingské muzeum v Roskilde, Dánsko

Řešení

Koncepce muzea vychází z kultury Vikingů, jako světoznámých cestovatelů a mořeplavců. Jejich život byl pevně spjat s mořem a také historické předměty a artefakty, které jsou prezentovány souvisejí s mořem a životem u něj a na něm. Muzeum je tedy situováno na mořské pobřeží a celá jedna prosklená stěna umožňuje volný výhled na moře, který naznačuje původní prostor. Rovněž hlavní prostor muzea je dimenzován tak, aby pokud možno neomezoval iluzi volného pohyb směrem k moři. V těchto prostorách jsou situovány originální lodě, které nejlépe charakterizují Vikingy. Důležitá byla také volba stavebních materiálů, které musí mít soudobé konstrukční vlastnosti a přitom vytvářet harmonickou kompozici s vystavenými exponáty. Architekti zvolili tedy pohledový beton, dřevo, ocel a sklo, jako materiály vycházející z historie.

Korespondenční úkol 1-1

Napište komentář k obrázku radnice v Telči (podobně jako v samostatném úkole 1) a vyhodnoťte tak tento objekt v souvislostech uvedených v definici teorie architektury. Je důležité, aby byl úkol vypracován formou souvislého textu.

Obrázek 1-19: Radnice v Telči

Korespondenční úkol 1-2

Vyhledejte v literatuře či v jiných zdrojích zmínku o teorii architektury. Citujte tento zdroj a uveď jeho identifikaci (kde bylo čerpáno a popiš dle ČSN). Následně vysvětlete jak jste textu porozuměli a co z něj vyplývá.

Korespondenční úkol 1-3

Vyhledejte informace o filozofech, kteří byli zmiňováni a napište krátkou (2x A4 text, obrázky mohou být navíc) rešerši o jejich životě a díle a proveďte jejich výstižné srovnání.

Korespondenční úkol 1-4

Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce je velmi zajímavá stavba o níž snadno naleznete informace. V tomto úkole si prohlédněte fotografie interiéru přednáškového sálu a charakterizujte tento prostor podobně, jako bylo provedeno v samostatném úkolu 2.

Obrázek 1-20: Sluňákov u Olomouce, přednáškový sál

Obrázek 1-21: Sluňákov u Olomouce, přednáškový sál

Obrázek 1-22: Sluňákov u Olomouce, přednáškový sál

Obrázek 1-23: Sluňákov u Olomouce, přednáškový sál

Korespondenční úkol 1-5

Najděte zajímavý prostor a vyhodnoťte jej podobným způsobem jako v samostatném úkole 2 a korespondenčním úkole 4. Podklady mohou být vaše a také mohou být použity informace z internetu. Důležitá je vhodná volba prostoru a její výstižná interpretace. Pokuste se rozepsat čtivou formou.

Test

1. V čem vidí Berlage umění stavitelské?

1. v navrhování prostoru
2. v navrhování fasád
3. v navrhování dispozic

2. Estetika je nauka o ...

1. prostoru
2. estetičnu
3. ošklivosti

3. Architektura je vrcholná forma ...

1. stavitelství
2. řemesla
3. umění

4. Hlavním výrazovým prostředkem architektury je ...

1. barva
2. architektonický prostor
3. konstrukce

5. Pravidla stavební estetiky nejsou ...

1. flexibilní
2. ztrnulá
3. významná

Shrnutí kapitoly

Nyní se již orientujete v základních pojmech tohoto předmětu a umíte je používat. Jste také schopni si udělat představu o čem zřejmě budou další kapitoly a jakou formou budeme pracovat. Každá kapitola bude koncipována tak, aby jste na její závěr byli schopni samostatně a bez zaváhání aplikovat své nové znalosti.

Doplňující zdroje

• Teyssler, V., Kotyška, V.: Technický slovník naučný, díl IV, Nakladatelé Borský a Šulc, Praha XII, 1929
• Štursa, J., Benešová, M.: Teorie a estetika architektury, ČVUT v Praze, 1983
• Kolektiv: Všeobecná encyklopedie, díl 1, Diderot, Praha, 1999
• Kolektiv: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha, 2003