Soudobá architektura a urbanismus »

RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY

V této kapitole budeme hovořit o pojmech, které nejsou běžně tak známé jako ty předcházející, a proto je nutné si je vyjasnit a vysvětlit si, co pro architekturu znamenají a jaké jsou jejich širší souvislosti.

Cíle kapitoly

• Pochopit nové pojmy.
• Naučit se je definovat.
• Zvládnout jejich historické začlenění včetně prezentace souvislostí.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Pro nastudování třetí kapitoly potřebujete časové rozmezí 150 - 210 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Tradicionalismus, historismus, neoklasicismus, expresionismus.

3.1. Tradicionalismus

Již počátkem dvacátého století došlo v Evropě k obnovení historických a zejména klasicistních tradic. Pokud byly vůbec kdy přerušeny, protože zejména v konzervativních menších městech a v místech s malou intenzitou výstavby vlastně ani jiné trendy nebyly zaznamenány.

Zejména pro tzv. reprezentativní budovy, jako jsou banky, školy, úřady byly vždy preferovány tradicionalisté formy jako dostatečně „solidní“ pro „solidní“ funkci objektu. Experimenty v podobě secese a kubismu byly výsadou měst velkých a staveb osobitých, kde majitelé chtěli demonstrovat svou sounáležitost s dobou anebo prostě architekturu milovali.

Nepochybně byla klasická architektura ctěná právem, ale začala se stále intenzivněji dostávat do konfliktu s novými funkčními požadavky na objekty. Stavební konstrukce a materiály se vyvíjely prudkým tempem, tak jak si doba žádala a jen velmi obtížně se naplňoval požadavek syntézy funkce, konstrukce a estetiky. Tato situace byla očividně nadále neudržitelná, a tak postupně docházelo k vytlačování tradičních forem architektury.

Jak jsme již uvedli, tento trend byl postupný, pomalý a ještě mnoho let se tedy stavělo mimo jiné v neoklasicistních formách a je tomu tak v některých zemích stále.

Jmenujme tedy několik hlavních představitelů klasicistních forem.

Auguste Perret (1874 - 1954)

Viollet-le-Duc ovlivnil tvorbu Augusta Perreta, který si studoval jeho spisy při spolupráci s otcem. Nedokončil pařížskou Ecole des Beaux Arts přesto, že měl před jejím dokončením a společně s bratry Gustavem a Claudem se osamostatnili.

Perret byl vyznavač moderních konstrukcí. Použil je již na jedné z prvních staveb, na vlastním domě v Paříži (1902-1903).
Budova se tak stala přelomem ve vývoji architektury z několika důvodů:

• skeletová konstrukce je ve fasádě přiznaná
• uvnitř budovy jsou použity nenosné příčky
• dům ve svém středu ustupuje, čímž umožňuje nezvyklé prosvětlení
• na střeše jsou díky ustupujícím podlažím zřízeny terasy

Tato architektura však nebyla vnímána příznivě. Perret stavěl zásadně ze železobetonu a byl nesmiřitelným zastáncem pravdivosti v architektuře. Zde se opíral o studium teoretických spisů Duckových.

Obrázek 3-1: Noter Dame du Raincy, Auguste Perret

V naších zemích byl tradicionalismus v předválečné architektuře také silně zastoupen a měl mnoho tvůrců. V Praze to byl zejména Antonín Engel, František Roith a v Brně pak především Vladimír Fischer.

Vladimír Fischer (1870 - 1947)

Posledně jmenovaný architekt je autorem Nové radnice v Ostravě, která byla postavena v letech 1925-1930. Stavitelem stavby byl Karel Kotas. Původní návrhy počítaly s kamennou budovou i věží. Ze statických důvodů (nestabilní podloží) se přistoupilo k odlehčenému řešení a to použitím ocelové konstrukce s měděným oplátováním. Věž je vysoká 87 metrů. Pod věží je uložena unikátní žebrovaná železobetonová deska. Věž samotná v době svého vzniku vážila 155 tun.

Obrázek 3-2: Nová radnice v Ostravě

Obrázek 3-3: Nová radnice v Ostravě

Obrázek 3-4: Nová radnice v Ostravě

Obrázek 3-5: Nová radnice v Ostravě

Josip Plečnik (1872 - 1957)

Tento slovinský architekt se u nás prosadil především jako architekt Pražského hradu, kde ve spolupráci s T.G.Masyrem provedl řadu úprav. Jeho klasicistní tvorba je osobitá a vypovídá o kořenech svého autora. Na Hradě upravil I. a III. hradní nádvoří, Rajskou zahradu, Sloupovou síň a zařízení bytu prezidenta republiky.

Josip Plečnik je autorem kostela na náměstí krále Jiřího na Vinohradech.

Obrázek 3-6: Schodiště do Španělského sálu Pražského hradu

Obrázek 3-7: Chrám Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad

Obecně můžeme říci, že v Česku nemá tradicionalismus oblibu, je chápán jako projev stagnace a existuje vůči němu značná averze. Pro české architekty je to funkcionalismus, který je brán jako dobrý základ pro soudobou architekturu. Je dobré asi říci, že jsme v tomto směru tak trochu osamoceni, protože v ostatních evropských státech tomu tak není a historické formy jsou tam běžnou produkcí vynikajících architektů.

3.2. Expresionismus

Souběžně s tradicionalismem vzniká v některých zemích a zejména v Německu směr zvaný expresionismus, který původně zahrnoval především výtvarné umění, hudbu a literaturu.

Inspiraci čerpal tento trend z umění pravěkého, afrického a pozdně středověkého. Jeho podstatou je úsilí o co nejsilnější výraz a průnik do podstaty. Harmonie není tomuto umění vlastní.

V architektuře je poněkud obtížnější tyto snahy realizovat, avšak řada architektů se o to pokusila a do jisté míry byli akceptováni.

Holandsko

V Amsterodamu vznikl v roce 1910 okruh nazývaný Wendingen (česky Směry). Stejně se jmenoval odborný časopis, jenž byl zdrojem informací pro rozvíjení individuálního výtvarného projevu ve stavitelství. V principu šlo o negaci Moderny.

Německo

V Německu působilo několik expresionistických architektů z nichž nejznámější je Erich Mendelson (1887-1953). Pro Mendelsona jsou charakteristické jeho dynamické skici kompozičních schémat stavebních komplexů (nádraží, ocelárny, továrny a podobně). Jeho forma byla jasně expresionistická, plasticky modelovaná a emocionální.

Obrázek 3-8: Erich Mendelson

Jedinou takovou stavbou, kterou mohl realizovat byla Einsteinova věž v Postupimi u Berlína.

Obrázek 3-9: Einsteinova věž v Postupimi

Obrázek 3-10: Einsteinova věž v Postupimi

Později poněkud ustoupil od těchto expresionistických forem, ale jeho stavby mají stále dynamický charakter. Byl patrně prvním, kdo použil pásového okna.

Říká se, že své skici prováděl za poslechu Bachovy hudby poté, co se důkladně vžil do konfigurace terénu. Půdorysy řešil až dodatečně.

Mendelson má v Česku jednu realizovanou stavbu a jí obchodní dům Bachner v Ostravě. Stavba proběhla v letech 1930–1933. Bohužel musíme konstatovat, že není právě ukázkou dynamické koncepce.

Obrázek 3-11: Obchodní dům Bachner

Obrázek 3-12: Obchodní dům Bachner

Obrázek 3-13: Obchodní dům Bachner

Obrázek 3-14: Obchodní dům Bachner

Korespondenční úkol 3-1

Vyhledejte si informace o díle Josipa Plečnika v Česku a v krátkosti o něm napište. Rozsah práce je jedna strana textu na formát A4 (obrázky jsou doplněny zvlášť).

Korespondenční úkol 3-2

Vyhledejte si ve svém okolí budovu tradicionalistických architektonických forem a zjistěte si její historii. Své poznatky napište a vysvětlete, proč a čím je stavba tradicionalistická. Rozsah práce je jedna strana textu na formát A4 (obrázky jsou doplněny zvlášť).

Test

1. Tradicionalismus navazuje svým charakterem na ...

1. secesi
2. antické tradice
3. kubismus

2. Autorem Nové radnice v Ostravě je ...

1. Antonín Hegel
2. Vladimír Fischer
3. Erich Mendelson

3. Auguste Perret stavěl zásadně ...

1. z cihel
2. z železobetonu
3. ze dřeva

4. Josip Plečnik byl původem ...

1. Polák
2. Slovinec
3. Bulhar

5. Expresionismus se nejvíce projevil v ...

1. Německu
2. Holandsku
3. Dánsku

Shrnutí kapitoly

V krátkosti jsme probrali tradicionalismus, který na rozdíl od kubismu zahrnuje velmi mnoho staveb po celém světě, a proto se s ním budete setkávat ve své praxi velmi často.

Expresionismus je pro nás spíše vzdálenou kapitolou v dějinách architektury. Jako odborníci ve stavitelství byste však o něm měli mít alespoň pojem.

Doplňující zdroje

• Haas, F.: Architektura 20. století, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1980
• Koch, W.: Evropská architektura, Ikar, Praha, 1998
• Frampton, K.: Moderní architektura – kritické dějiny, Academia, Praha, 2004